Článek
„Je skvělé hrát na domácí palubovce a v domovské Praze. Doufám, že to pro nás bude výhoda, řešíme teď nějaké změny v obraně i útoku, které chceme udělat," neskrývá nadšení Jonesová, sedmadvacetiletá pivotka z Baltimoru. Poslední vzájemný zápas v roce 2020 ovládly Pražanky v Turecku devětačtyřicetibodovým rozdílem, takový rozdíl se ale tentokrát rozhodně nečeká. „Mersin se za dva roky prakticky kompletně změnil. Mají hodně skvělých hráček, ale i my máme hodně hvězd, takže se nebojíme. Ve Final Four jsme pro to, abychom odvedly náš nejlepší výkon, a to přesně uděláme," vysvětluje Thomasová.
Nejvýraznější hráčkou tureckého týmu je americká rozehrávačka Chelsea Grayová, která se s oběma americkými oporami USK dobře zná nejen z národního týmu. Grayová dovedla v září loňského roku tým Las Vegas Aces ve finále WNBA k vítězství nad Connecticut Sun, v jehož sestavě byly právě Thomasová a Jonesová a byla také vyhlášena nejužitečnější hráčkou finálové série.
„WNBA a Euroliga jsou dvě naprosto odlišné soutěže, které lze jen těžko porovnávat. Grayová byla MVP finále WNBA, ale tady hrajeme Euroligu, navíc by musela vyhrát na naší palubovce. To pro ni nebude lehké. Máme se navzájem dobře přečtené, hrály jsme proti sobě v NCAA a pak hrála chvíli i za Connecticut," vysvětluje Thomasová. „Těšíme se na pořádnou bitvu. Na hřišti si nic nedarujeme, pak si ale klidně pokecáme," usmívá se Jonesová.
Basketbalistky USK Praha se radují z postupu.
Kariéry obou amerických posil v dresu USK jsou až vzácně propojené. Thomasová dorazila do Prahy v roce 2018 a s Jonesovou se zde potkala o rok později. V metropoli ve středu Evropy jsou obě Američanky nadmíru spokojené. „Být dlouho mimo Spojené Státy a daleko od rodiny není příjemné, ale v Praze jsem našla druhý domov, cítím se v týmu jako součást rodiny a o to jednodušší je pro mě se sem každý rok vracet," říká brzy jedenatřicetiletá Thomasová a její souputnice souhlasně přikyvuje.
Ve volném čase se obě basketbalistky snaží maximálně věnovat odpočinku, kterého při propojení působení v WNBA, národním týmu a v Evropě moc nemají. „Není jednoduché hrát prakticky celý rok v kuse, každou chvíli za jiný tým, ale i proto se vracím sem do Prahy," pochvaluje si české angažmá Thomasová a Jonesová dodává: „Občas bych si přála nějakou pauzu, ale pořád před sebou vidím nějaký vrchol, na který se musím připravovat. Miluji basketbal, takže si to užívám, až si to užívat nebudu, tak vím, že je čas skončit. Ale zatím je to ta nejlepší práce, jakou můžu dělat."
