Článek
Na co narážel? O pár dní dřív totiž na úvod kvalifikace Češi padli v Řecku a ani lídr Satoranský nevzpomíná na zápas v nejlepším. Ránu loktem do hlavy odnesl dvěma stehy, na bodové konto přispěl devítkou. Solidní, ale nic nezapomenutelného.
V Pardubicích to ale v pondělí bylo úplně jiné představení. Šikula z Barcelony byl při chuti, coby nejlepší střelec utkání nastřádal 21 bodů, k nim přidal i 10 asistencí a vedl tuzemský výběr za důležitým vítězstvím.
Měl jste v plánu už dopředu, že to tentokrát vezmete střelecky na sebe?
Spíš mi to sedlo. Přece jen mi ze začátku dávali dost prostoru, tak jsem byl trpělivý a hledal si pozice. Spadly mi tam i některé těžší střely, ale je mi vlastní hlavně zapojovat spoluhráče a zvedat týmový výkon.
Zdálo se, že jste ve větší pohodě než v Řecku.
Tam jsem se cítil unavený ze Španělského poháru. Během čtyřiadvaceti hodin jsem musel přeletět z Málagy do Prahy, mezitím jsem se ještě stavoval v Barceloně. To bylo znát, navíc Řecko je nepříjemný soupeř. Doma se mi naštěstí podařilo podat mnohem lepší výkon.
Jen díky menší únavě?
Taky hraje roli, že spoluhráče znám, navíc Diego Ocampo mě už kdysi trénoval. Jen bylo potřeba si vzpomenout, jak se věci mají. Jsem rád, že se podařilo vyhrát, protože kvůli tomu jsme sem přijeli.
Tomáš Satoranský (vlevo) zakončuje přes Brita Noaha Horchlera.
Měli jste v hlavě, že zvítězit potřebujete bezpodmínečně?
Šanci bychom měli, i kdybychom prohráli i podruhé, když ze skupiny postoupí hned tři týmy ze čtyř. Ale v Pardubicích jsme chtěli před fanoušky vyhrát. Důležité bylo mít před soupeřem určitý respekt a zůstat v zápase v dobrém i špatném.
Od vás to bylo „to dobré“, aspoň spoluhráči chválili vaše rozehrávačské umění. Jak si nároďák užíváte?
Je to teď takové nestandardní, tréninků není moc. Poslední rok a půl jsem hrál v úplně jiné roli, kdy nebývám tolik na balonu. Musím si rychle zvykat. Ale kluky znám z mistrovství Evropy nebo světa, což mi hodně pomáhá. Bylo to znát.
Bude na vás znát i to, že jste se během sezony vydal reprezentovat? Euroligoví hráči v národních dresech v průběhu ročníku, to je novinka.
Spíš mi to nějaké síly vzalo, ale doufejme, že jich nebylo moc. Samozřejmě pro mě byly tyhle dny důležité, protože mi na českém basketbale i na Česku obecně záleží, ale bylo to náročné. Jak pro moji rodinu, tak pro mě osobně. Tahle okna opravdu nejsou úplně pohodlná a je to něco, co by asi nemělo v budoucnu pokračovat.
