Článek
Řím (od našeho zpravodaje) – Však si také hned na ploše Olympijského stadionu vzpomněl, kde že autoři designu českých dresů hledali inspiraci, když vedle pěti modrých oštěpů zařadili ten poslední, zlatý. „Pamatuju si, jak jsem Báru v Pekingu sledoval,“ přitakával Vadlejch.
Tehdy mu bylo sedmnáct let, teprve začínal ukazovat svůj velký talent, zatímco Špotáková 21. srpna 2008 v jednom z nejpamátnějších českých atletických závodů přehodila v houstnoucím dešti posledním pokusem Rusku Mariu Abakumovovou a vybojovala zlato.
Hodem, který prorazil i do hitparád, když o něm složily Tři sestry píseň. „Kolik lidí si tehdy myslelo, že dá mat šestým tahem?“ řečnicky se tázal Vadlejch. „Stejně tak by mě zajímalo, kolik lidí si myslelo, že já hodím posledním pokusem,“ přiznával.
Ale ten nejdůležitější člověk věřil. On sám. „A to je to nejlepší, co se mohlo stát,“ říkal po zlatém hodu dlouhém 88,65 m. Dál na velké akci hodil jen před sedmi lety při mistrovství světa v Londýně.
A hlavně, konečně si mohl s radostí vyskočit na nejvyšší stupeň. A také to na medailovém prostranství u stadionu udělal. „Zpívej,“ ozvalo se pak z hloučku českých fanoušků, než spustila hymna. Vadlejch se usmál, zamával příznivcům, členům výpravy a především svým blízkým v čele s manželkou Lucií.
A aspoň v jedné statistice už trumfl i svého kouče Jana Železného. Ten byl paradoxně na kontinentálním šampionátu nejvýše dvakrát bronzový. „Možná si ho doberu,“ usmál se.
„Ale on toho dokázal tolik, že nějaká zlatá z mistrovství Evropy… Na druhou stranu mám z Evropy dvě medaile a ta horší je za 87 metrů. To jsou velké metry, za něž byly medaile i za trenéra. Tak jsem rád, že i v té kvalitní generaci dokážu uspět,“ hřálo Vadlejcha.
Nehrozí, že by si v příštích týdnech dal nohy nahoru, ještě větší výzva přijde začátkem srpna. „Motivace teď jen narostla,“ ujišťuje. Budu závodit minimálně, možná už jen právě v Paříži 7. července při Diamantové lize. „Hlavně vydržet zdravý a neodjíždět s bolístkami,“ připomíná základní předpoklad, aby si třeba i tu českou hymnu mohl letos zazpívat ještě jednou.