Článek
Na vrcholu sezony v Istanbulu už příští týden nepůjde o rekordy, ale především o umístění. A Sasínek halové evropské šampionáty pod střechou umí, před šesti lety v Bělehradě překvapil bronzem, o dva roky později v Bělehradě byl čtvrtý.
„Ambice mám určitě na finále. Teď věřím, že forma začíná stoupat, ale bude to boj,“ vykládal 27letý Sasínek po víkendovém mistrovství republiky.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
V sezoně se zejména ve finiši necítil optimálně, i přes mílařský rekord. „Sice padl, ale ve světovém měřítku to není bůhvíco,“ uznával, že větší hodnotu má jeho dva roky starý český halový rekord na patnáctistovce 3:36,53.
Cennou zkušeností byla role vodiče v Liévin, kterou mu manažer domluvil už v prosinci. Tehdy se ale ještě nechystal útok na světový rekord. „Když jsem zjistil, kdo má běžet, byl jsem trochu překvapený a tréma začala stoupat, abych to nepokazil,“ přiznává.
Pomáhal mu systém barevných světel, která se po vnitřním okraji dráhy rozsvěcela v tempu potřebném na rekord. I tak se během úvodních zhruba 1700 metrů nijak šetřit nemohl.
„Chtěli každé kolo stejný čas v rámci desetin, to je úplně jiné, než když běžím pro sebe. Byla sranda, že když jsem počítal mezičasy, na míli jsem probíhal asi sekundu za českým rekordem a pak běžel ještě sto metrů,“ popisoval.
Lamecha Girma, jenž běhá v letní sezoně 3000 m překážek, po dosažení výkonu 7:23,81 nezapomněl poděkovat ani vodičům. „Vždycky, když se na ten neskutečný čas podívám, budu vědět, že jsem k němu trošku přispěl,“ těší Sasínka.