Článek
Zdeňka Koubková v roce 1935, rok před změnou pohlaví.
...a momentka z roku 1936. Zdeněk Koubek při ranní hygieně.
Snímek z roku 1930. Zdeňka Koubková při setkání s proslulou herečkou a zpěvačkou Josephine Bakerovou.
Po poklesu úrovně české ženské atletiky se na prahu 30. let konečně opět objevila závodnice schopná porážet světové hvězdy. Jenže na vrcholu vydržela jen krátce a na vině nebylo zranění ani ztráta výkonnosti.
Jako Zdeňka Koubková se 8. prosince 1913 v Paskově narodila talentovaná atletka, která na sebe v sedmnácti letech upozornila výbornými výkony na závodech pořádaných organizací Orel. Poté se přestěhovala do Prahy, kde známý mykolog František Smotlacha založil klub Vysokoškolský sport.
Koubková vynikala obdivuhodnou ochotou tvrdě trénovat, zároveň pracovala jako prodavačka. V roce 1932 už překonala první československý rekord na osmistovce a stěhovala se do Prahy, kde závodila za Vysokoškolský sport. Na III. Masarykových hrách slavně porazila polskou olympijskou vítězku Stanislawu Walasiewiczovou, v roce 1934 v Londýně na ženských světových hrách vylepšila světový rekord na 800 m na 2:12,4, držela i rekord s československou olympijskou štafetou.
Snímek z roku 1930. Zdeňka Koubková při setkání s proslulou herečkou a zpěvačkou Josephine Bakerovou.
Profimedia.cz
Jenomže už tam se na veřejnosti objevují první pochybnosti, zda je Koubková skutečně žena. V Londýně vychází článek, jehož autor zmiňuje, že některým rekordwomen by slušely více kalhoty než sukně, a svůj poznatek směřuje zejména k československým atletkám Koubkové a oštěpařce Štefanii Pekarové (ta byla od roku 1937 Štefanem Pekarem). Větší poprask způsobil román Lídy Merlínové (vlastním jménem Ludmily Pecháčkové) Zdenin světový rekord, který v jemných narážkách zpochybňoval ženské pohlaví hlavní hrdinky.
A podobné debaty se vedly i v atletických kruzích. „Říkali jsme jí Zdeno, ale brali jsme ji jako kluka a mluvili s ní tak," přiznával později v časopise Reflex Stanislav Otáhal, účastník olympiády v Berlíně roku 1936. „Ale ta kniha nás pobouřila. Došlo nám, jaký je to podvod, proto jsme se rozhodli, že Koubková už nikdy nevkročí na naše hřiště." Na unii přišel i anonym požadující další důkladnější lékařskou prohlídku a Zdeňka Koubková pak skutečně z atletického prostředí mizí.
Pasažér v nesprávném vlaku
V roce 1936 proběhne tiskem informace, že Koubková podstoupila operaci, což sama potvrdí v Pražském ilustrovaném zpravodaji v článku „Příběh světové rekord-woman". Jako autor je podepsán již Zdeněk Koubek. „Přiznávám se, že jsem jedním z oněch pasažérů, které Osud vstrčil do nesprávného vlaku. Měl jsem způsobit poplach? Volil jsem druhý, klidnější způsob: zažádal jsem o přepsání lístku. Dříve zněl na jméno Zdeňka, nyní bude na něm napsáno Zdeněk," napsal v otevřené zpovědi.
...a momentka z roku 1936. Zdeněk Koubek při ranní hygieně.
Profimedia.cz
Koubek poté odjel do Ameriky, kde přednášel o svém životním osudu. Po návratu složil maturitní zkoušku a byl zaměstnán jako úředník. Ke sportu se vrátil po skončení 2. světové války a se svým bratrem Jaroslavem hrál rugby v Říčanech. Po okupaci v roce 1968 pracoval až do důchodu jako dělník. Zbytek života strávil se svou ženou v Praze, kde zemřel 12. června 1986 ve věku 72 let.
