Hlavní obsah

Z nemocnice sledoval závod, v němž měl běžet. Ale už je mi líp, hlásí Holuša

Praha

Diamantovou ligu v Birminghamu, kde měl startovat, sledoval jen z lůžka na nemocničním pokoji. Problém s ledvinami předčasně ukončil běžci Jakubu Holušovi sezónu, místo tréninku se teď dává zdravotně dohromady ve střešovické nemocnici v Praze.

Foto: Ivana Roháčková

Český mílař Jakub Holuša.

Článek

Pro člověka zvyklého na neustálý pohyb musejí být dny na lůžku hodně dlouhé…

Přesně tak, od pátku už jsem aspoň místo jipky na nadstandardním pokoji, můžu koukat na atletiku i fotbal, ale doma je doma. Už se těším jak malé děcko, až vyjdu dveřmi.

Přitom jste byl hospitalizován, i když jste žádné velké problémy necítil.

Je pravda, že když jsem přišel na jednotku intenzivní péče po svých, koukali na mě zvláštně, ale úplně dobře mi nebylo. Bolelo mě v boku i záda, přišlo mi, jako by se mi ledviny rvaly ven z těla. Doteď mám infuzi, ledviny se mi prolévají a úplně v těle cítím, jak pracují. Ale od soboty už mě aspoň v noci nebolí a i ty hodnoty v krvi už jsou výrazně nižší a kousek od normálu.

Kolik různých vyšetření jste musel podstoupit?

Především mi berou krev a posílají ji i na testy do Motola. Byl jsem taky na vyšetření se srdcem, rentgenu a sonu ledvin. A pořád jsem byl na přístrojích, měl jsem i vysoký tlak, což bylo zapříčiněno těmi ledvinami, ale už je v pohodě. Teď už se cítím líp, jen ležím a prolévám ledviny, aby zregenerovaly a vyčistily se. Ještě do pátku jsem se necítil ve své kůži, ale teď už si připadám, že bych i šel běhat, což samozřejmě ještě pár dnů nebudu moct.

Mají lékaři nějaké hypotézy, co mohlo váš zdravotní problém způsobit?

Moc jich nemají a už asi ani na nic nepřijdou. Nejspíš to byl nějaký akutní problém, kdy na mě lezla viróza, šel jsem na závod (rozběh mistrovství Evropy – pozn. red.) nemocný, tou extrémní zátěží jsem to přetáhnul a ledviny nevydržely. Asi to byla souhra více faktorů. Doporučili mi ještě zajít do IKEM, kde by mi ledviny na specializovaném pracovišti důkladněji vyšetřili, jestli tam náhodou není nějaká infekce nebo vada.

Předpokládám, že prvotní informace o problému s ledvinami vás dost vylekala.

Trochu mě ta hodnota vylekala, ale já se cítil dobře… Kromě té brutální bolesti zad. Takže jsem věřil, že si poležím a doktoři to dají do pořádku. Vůbec mě nenapadlo, že bych o ledvinu mohl třeba i přijít.

Je šance, že byste ještě letos závodil?

Myslím, že mi bohužel sezóna skončila. Nevím, jestli mě pustí hned v pondělí, spíš asi v úterý nebo ve středu a určitě mi nepovolí hned jít běhat. Sezóna končí příští neděli, týden budu muset mít klidový režim a opravdu bude rozumné se na to vykašlat a zbytečně neriskovat, že budu závodit někde ve vedru, poběží se moc rychle a vyšťavím se nebo se špatně napiju… Každý trénink do vysokého laktátu by byl zátěží pro ledviny, byl by to hazard se zdravím. Je vhodná doba se dát do kupy, nechat i ty ledviny odpočinout a dobít energii, abych byl na sto procent připravený na podzimní přípravu.

O kolik závodů jste tedy přišel?

Právě že o docela zajímavé starty. V Birminghamu jsem měl běžet míli, pak v Berlíně patnáctistovku, v Bruselu kilák a nakonec za Duklu mistrovství republiky družstev. Je to škoda, ale co nadělám, zdraví je přednější. I když i na té posteli, když mi nebylo dobře a dostal jsem se sem tím přetížením, tak už jsem přemýšlel, jak zase budu dřít na dráze… (úsměv)