Článek
Šampionáty do 23 let jsou ideálním místem pro kouče ze zámořských univerzit, kde můžou rekrutovat své budoucí svěřence. „Trenér byl chytrý. Ani nechodil za medailisty, spíš za talenty, kteří to pokazili. Na mně viděl, že jsem zklamaná, byla to promyšlená strategie,“ vzpomíná nyní šestadvacetiletá atletka.
Na nabídku kývla, do Virginie odjela původně na rok. „Začátek byl těžký. Utěšovala jsem se, že se po roce vrátím,“ přiznává. Ale nevrátila.
Rodina a atletika převážily
„Zvykla jsem si, měla jsem tam zázemí, a i rodiče chtěli, abych dostudovala. A čtyři roky rychle utekly,“ vypráví Šedivá, která na východě USA studovala jako hlavní obor mezinárodní vztahy a jako vedlejší náboženství a kulturu.
Dokonce byla nalomená, jestli se domů po čtyřech letech vracet. „Vždy jsem chtěla, ale jak se začal blížit konec, trochu jsem znejistěla. Měla jsem možnost pracovat v neziskovce s celosvětovou působností… Ale pak jsem si řekla, že cestovat můžu, ale rodinu a blízké mám na jednom místě. A v atletice jsem chtěla ještě něco dokázat,“ vysvětluje.
Českých atletů míří za studiem do zámoří každý rok několik, jen málo z nich se ale v kariéře výrazněji posune a zůstane u vrcholové atletiky i po studiu. „V Americe je velmi dobrý systém spojení vysoké školy a sportu. Ale pak už je to hodně složité, v Česku to funguje líp,“ srovnává.
Zámoří doporučuje
„Pokud člověk po škole není v Americe úplná špička a nesežene sponzory, je strašně těžké se tam jen sportem uživit. A druhý důvod je, že tam po studiu získáte velmi lákavé profesní nabídky a cíle už máte mnohdy jinde než v atletice,“ líčí bronzová medailistka z univerziády v roce 2015.
A třeba Barbora Špotáková na svůj studijní rok v Minneapolis nemá vůbec dobré vzpomínky. Je tedy studium za mořem pro atlety dobrou volbou? „Chápu ty pochybnosti. Ale můj kamarád oštěpař měl také nabídku jít do Ameriky, nechtěl, ale teď skončil s atletikou a možná lituje, že nešel. Kdo si vybere správnou univerzitu i kouče a dokáže se o sebe postarat, tomu bych to doporučila. I lidsky vás to posune,“ má jasno.
I když se v zámoří Šedivá mírně oštěpařsky zlepšila, magickou šedesátku poprvé překonala až letos pod vedením světového rekordmana Železného. „Trochu jsem se ostýchala ho oslovit, vloni na podzim se ho ptalo víc lidí. Ale řekl že jo, tak jsem byla šťastná, předtím jsem o tom jen snila,“ přiznává.
