Článek
Za neobvyklou změnou původně brněnského atleta stály zdravotní trable. „Skákat 230 centimetrů pro mě nebyl svého času zase tak velký problém, ale poslední tři roky se mi stupňovaly potíže se zády. Kvůli artróze jsem nemohl odtrénovat tolik, kolik jsem potřeboval, a po pěti skocích mě začalo strašně bolet v zádech,“ vzpomínal na nepříjemné období závodník pražské Dukly.
Vítězi výšky na slavném mítinku Weltklasse v Curychu v roce 2005 se ovšem nechtělo s atletikou kvůli neléčitelné diagnóze skončit. „Člověka moc netěší, když skáče 220 centimetrů v bolestech, a já chtěl mít z atletiky ještě radost. Rozhodl jsem se pracovat na fyzičce a jelikož jsem skokan, řešením byla dálka. Zjistil jsem, že mě při ní záda tolik netrápí. Proběhlo pár zajímavých sázek a dal jsem se do toho s nadějí, že když si záda teď odpočinou, dovolí mi na léto i dobrou přípravu na výšku,“ plánoval dlouholetý svěřenec známého výškařského experta Jaroslava Kováře.
Na vánoce skoro nemohl chodit
Se změnou disciplíny došlo průběžně i ke změně trenéra. Tona trénuje sice opět Kovář, ale jedná se o jmenovce Milana, bývalého dálkaře. Pro závodníka z Julisky, který se v dorosteneckých letech horizontálním skokům věnoval, však nebyl v jedenatřiceti letech přechod mezi disciplínami úplně snadný.
„Není to jenom o odrazu, ale i o tom jak rychle člověk k prknu přiběhne. Protože dálkař musí mít obecně natrénováno víc než výškař, pustil jsem se ve svém věku do celkem zběsilého objemu. Jenže přípravu se nám podařilo slušně přepálit a někdy kolem vánoc, kdy jsem byl zvyklý mít už docela formu, jsem skoro nemohl chodit. Bolely mě achilovky a vůbec celý člověk. Trochu do pohody jsem dostal až před mistrovstvím republiky, ale to bylo pozdě,“ vysvětloval Ton, který vybojoval bronz nijak oslnivým výkonem 734 centimetrů.
V zásobě má ještě trojskok
Jeho osobní rekord z mládežnických kategorií je přitom o plné čtyři decimetry kvalitnější. „Ve Stromovce jsem chtěl skočit kolem 760, přešlapy kolem té hranice létaly, ale zatím jsem docela spokojený. Myslím, že hala byla dobrá investice směrem k letní sezóně. Zkraje bych chtěl skočit hodně daleko a kvalifikovat se na mistrovství Evropy. A když ne daleko, tak vysoko,“ překvapil všestranný skokan, který nad svou výškařskou kariérou neudělal kříž.
„Pokud by se mi povedlo skočit 790 do dálky a 227 do výšky, tak by to byl kvalitní skokanský dvojboj, jaký by asi v současnosti neměl obdoby. Jenže vzhledem ke stavu mých zad s tím nemůžu zase tak vážně počítat. A když mi to nepůjde, tak do toho ještě zapojím trojskok a uvidím, kam se dostanu,“ dodal s úsměvem.
