Článek
Řím (od našeho zpravodaje) ‑ Její vystoupení na Zlaté tretře ohromilo ji i soupeřky. Jako teenagerka se výkonem 50,69 s zařadila na čtvrté místo české historie, žádná evropská juniorka tak rychle neběžela od roku 1991! „Myslela jsem, že takový čas má v nohou, ale spíš až později,“ neskrývala překvapení ani její trenérka z táborského klubu Šárka Chládková.
Manuel vede od jejích atletických začátků před osmi lety. „Vždy byla výjimečná, i mezi dětmi,“ vypráví. „Nejdříve běhala delší tratě, pak přišel zlom, zkusili jsme třístovku, potom čtvrtku a na ní se ukázalo, že má největší sílu,“ líčí trenérka, která se o Manuel v nezvyklém, ale fungujícím modelu dělí s kolínským koučem Ratislavem Šedinou.
„Většinu přípravy řídím já, jezdíme spolu na soustředění, když to vyjde, dorazí i Ráťa, který má pak na starosti finální přípravu a závodní období, kdy nám pomůže sestavit tréninky,“ popisuje Chládková souhru. „Někdy na soustředění dopolední trénink vymýšlí trenér a odpolední trenérka,“ doplňuje Manuel.
Není příkladem talentu, na který trenéři už v mladém věku naloží velké tréninkové dávky, které už pak v dospělém věku nejde posouvat. „Trénujeme čtyřikrát až pětkrát týdně, přidáváme zátěž postupně,“ popisuje Chládková.
Když po Zlaté tretře a cestě skoro přes celou republiku dorazila Manuel domů, rodina ještě nadšeně slavila. Na obrazovce dokola běžel zatím její životní závod. „A stejně pořád nechápu, jak jsem to zvládla,“ usmívala se talentovaná dívka.
Ale brzy šla spát, už druhý den ji čekaly školní povinnosti na obchodní akademii. Však i do Říma si vzala účetnictví a ekonomii, aby se ve volných chvílích mohla učit.
„Mám individuální plán, kdy si můžu přesunout testy, abych stíhala. Naštěstí to vyšlo, že velké akce jsou letos, kdy jsem ve třeťáku,“ kvituje Manuel, již v létě čeká start na olympijských hrách i na juniorském mistrovství světa v Limě.
A také rozhodování o budoucnosti. Její talent pochopitelně nemohl uniknout americkým univerzitám, kam míří stále více českých atletů. „Psalo mi jich celkem dost,“ přikyvuje Manuel. „Ale pořád to mám padesát na padesát, jestli tam jít, nebo zůstat,“ líčí.
Glorii Lurdes Manuel bude v Římě mezi čtvrtkařkami nejmladší.
Zatím se snaží posbírat co nejvíce podkladů, i v Římě může čerpat zkušenosti od parťačky ze štafety Barbory Malíkové, která studuje na Virginia Tech obor industriální design.
Manuel zatím láká marketing. „Je pravda, že ten se dá studovat všude, na Americe by mě lákalo jiné prostředí i tamní vysokoškolský život,“ popisuje.
„Doufám, že Lu zůstane tady a budeme se spolu prohánět. Přece jen návratnost u atletů, kteří šli do Ameriky, není moc velká,“ připomíná čtvrtkařská kolegyně Lada Vondrová.
Z množství atletů na amerických univerzitách se do aktuální české reprezentace vedle Malíkové prosadil už jen další absolvent Virginia Tech diskař Marek Bárta, na šampionátu NCAA aktuálně bojuje výškařka Bára Sajdoková. Na druhou stranu i ti, kteří už se atleticky neprosadili, získali vzdělání a zkušenosti, z nichž pak těží v pracovním životě.
„Bára (Malíková) je tam spokojená, má školu na prvním místě a je to v pořádku, navíc běhá rychle,“ líčí Vondrová. „Lu má jinou náturu než my, myslím, že by v Americe byla také spokojená. Jen jak zatím netrénuje tolik, nevím, jestli by na ni moc nenaložili. Je třeba to mít pod kontrolou, a ne si vybrat univerzitu, která vám napíše e-mail jako první,“ doplňuje.
Trenérka Chládková své svěřenkyni do rozhodování nechce mluvit. „To bude jen na ní, jestli půjde do Prahy na školu, nebo odejde do Ameriky. Nijak jsme to nerozebíraly, ale kdyby se mě zeptala, řekla bych jí, aby zůstala v Čechách,“ přiznává.
Výhodou Manuel, jíž v krvi po rodičích koluje angolsko-ruská krev, je jazyková vybavenost, však se domluví pěti jazyky. „U nás v rodině se to hodně míchá, mám tety v Belgii, Londýně i Paříži, tak se potřebujeme domluvit,“ líčí s úsměvem.
Nemusí se bát nikoho
Tetě v Paříži se ostatně v srpnu předvede při olympijských hrách, první velké dospělácké zkušenosti ale posbírá teď v Římě. Páteční smíšenou štafetu vynechá, protože pak už ji můžou čekat starty každý den. Od soboty do pondělí individuální čtvrtka, v úterý a ve středu ženská štafeta. Cíl si dává s ohledem na čas relativně skromný: postup do semifinále.
„Lu má hlavu na velké akce. Ale musí se všechno sejít. To, že jednou zaběhla tak krásně, neznamená, že se jí to povede znovu. Ale po Zlaté tretře už ví, že se nemusí bát ani těch nejlepších,“ dodává Chládková.
