Článek
Vaše tréninková skupina Jana Železného je teď v Africe, jak se vám trénuje samotné v Česku?
Mám trošičku volnější týden. Člověk musí zareagovat podle podmínek, teď jsem slyšela, že se dá jet nahoru i na běžky, tak bych si je ráda vyzkoušela. Železňák má běžky rád, myslí si, že jsou dobré pro hod oštěpem.
Opravdu?
Svou logiku to má, posilují se kyčle. Na střižný krok musíte mít silné kyčle i boční stehenní svaly a na to jsou běžky ideální. Budu se tu pokoušet najít stopu.
Ostatně i hůlkami se dá házet…
Přesně tak, když se člověk naštve. Ale já tu mám na házení Kevinku.
Když jsme u házení, jak se vám v tréninku daří? Trenér Železný říkal, že v některých ukazatelích jste na tom ještě lépe než před porodem.
Lítalo to velmi dobře. V lednu dokonce skvěle, pak jsem hodně trénovala a trochu se to zhoršilo, jak jsem byla malinko unavená. Ale věřím, že forma ještě vyleze nahoru a mohlo by to být stejné jako vždycky.
Letošní mírná zima vám asi hraje do karet…
Naposledy byla taková zima v roce 2008 před olympiádou v Pekingu, moc dobře jsem si to pamatovala, taky teď říkali, že šestnáct stupňů bylo v únoru naposledy před šesti lety. A tehdy jsem pak měla docela dobrou sezónu. (úsměv) Je to super, v Nymburce můžeme házet jako v Africe, to je velká výhoda. Vím, že někomu taková zima vadí, vlekařům asi nejvíc, ale já měla radost. Od pondělí zase jedu na čtrnáct dnů do Nymburka a pak přijede celá skupina.
S ní pak ještě zamíříte podle plánu na Kanárské ostrovy?
Nakonec poletíme někam do Španělska. Měli jsme jet na Kanáry, ale zjistili jsme, že tam je mondo, což je docela velký problém, s mojí achillovkou a kolenem Víti Veselého to nemůžeme riskovat.
Kdy začnete závodit? Už na úvodní Diamantové lize v Dauhá?
Tam ne, určitě chci začít 5. června v Římě, to je můj oblíbený mítink. Možná si před tím zkusím nějaký závod tréninkově, ale pořádně házet budu až tam.
Plánujete během sezóny absolvovat méně závodů?
Asi jo, i kvůli Janečkovi je logicky lepší se starty šetřit. Ale kdo ví, třeba se budu cítit dobře.
Desetiměsíční syn Janek tu zatím tiše pospává. Je pořád takhle hodný?
Musím říct, že je zlatej. Jenom, když má hlad, dává to znát. Ale asi má všechno, co potřebuje, dostatečně ho zabavíme i přes den, takže se těší do postele, v noci spí a pak se zase těší z postele. Zatím je to perfektní. Snad jen když ho položím, aby si lezl, tak se chvilku vzteká, než si najde nějakou zábavu. Už začíná chodit, akorát teď je dvouměsíční období, kdy chodím s ohnutými zády. To ale za chvilku pomine, až začne chodit sám.
Starost o synka s tréninkem zvládáte skloubit?
On opravdu spí dobře, takže můžu v noci regenerovat, což je nejdůležitější. Na trénink si vždycky zařídím hlídání, buď Lukáše, nebo mamku, která je v důchodu. Janeček má s mamkou stoprocentní servis a s Lukášem zase zábavu.
Už máte vymyšlené, kdo ho bude hlídat, až vyrazíte na závody?
Budu to řešit operativně. Ale mamka je schopná ze dne na den přiběhnout a pohlídat ho, v tom mám výhodu. Akorát brácha na konci června taky čeká potomka, ale myslím, že ještě tohle léto bude mít Janeček u babičky pré.
S vaší dlouholetou soupeřkou Christinou Obergföllovou, která očekává narození dítěte, jste v kontaktu?
Už jsme si nepsaly dlouho. Spíš se hodně vídám s Věrkou Cechlovou. Vždycky za mnou přijede do Nymburka a přinese nějaké novinky. Je to příjemné oživení, pořád jen trénovat je stereotypní.
