Článek
Souhlasíte s vaší trenérkou, že nebýt té kauzy, mohla už jste Jarmilu Kratochvílovou připravit o rekord?Ano, určitě. Kdyby ta přestávka po mistrovství světa nepřišla, už jsem rekord mohla mít. Po Berlínu jsem rekordní formu měla, kdybych mohla běžet ještě dva tři závody, rekord mohl padnout.
Období, kdy jste nemohla závodit a atletický svět řešil vaše pohlaví, muselo být psychicky hodně náročné. Jak jste se z toho dokázala oklepat?Nebylo to lehké období. Ale pomohla mi rodina, trenéři i manažeři, teď už jsem zase šťastná. V tréninku se mi daří a jsem natěšená na olympiádu.
Nepříjemnou kauzu už jste tedy dokázala dostat z hlavy?Ano, už je to pro mě minulost, kterou jsem ze vzpomínek vymazala. Soustředím se na to, co bude.
Jak vznikla vaše spolupráce se slavnou běžkyní Marií Mutalovou z Mozambiku?Zastávám názor, že když má člověk šanci udělat změnu k lepšímu, má se jí chytnout. Přes svého manažera jsem ji kontaktovala ještě před mistrovstvím světa a ukončila spolupráci s bývalým trenérem. Chci vyhrát olympiádu, Maria to dokázala, takže je můj vzor a já chci jít v jejích stopách. Byla to velké změna, ale zatím jde všechno hladce a bez problémů.
Inspirací pro vás je i bývalý jihoafrický prezident Nelson Mandela, s nímž se znáte.Ano, chtěla jsem pro něj vloni získat zlato z mistrovství světa, nakonec jsem byla druhá. Po šampionátu jsme se potkali, je to jihoafrický hrdina. Teď pro něj chci získat olympijské zlato.
Pomohly vaše úspěchy zlepšit postavení žen v Jihoafrické republice?Určitě trochu ano. Pořád mají u nás muži navrch, ale snažíme se jim vyrovnat. Jsem teď vzorem pro malé holčičky, chtěly by se mnou trénovat, ale to samozřejmě nejde.
