Článek
EUGENE (od našeho zpravodaje) – V parádní bitvě bral svěřenec Jana Železného třetí místo výkonem 88,09 m, od stříbrného Inda Níradže Čopry ho dělily pouhé čtyři centimetry. Díky Vadlejchovi bralo Česko medaili z oštěpu už na jedenáctém. z 18 mistrovství světa.
I po svém nejdelším hodu ve třetí sérii jste vypadal rozpačitě. Chtěl jste hodit ještě dál?
Po tom hodu ano, nebyl ideální. Nejsem spokojený nikdy, to mám asi po trenérovi a žene mě to další práce. Nechtěl jsem se radovat i proto, aby to ze mě úplně nespadlo. Pak už jsem nic nehodil, ale snažil jsem se hlavu držet v módu: „Ještě jsi nepředvedl všechno, máš na víc.“
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Teď po závodě jste ale jistě z bronzu šťastný.
Upřímně jsem si na medaili věřil. Moc jsem to nešířil, ale šel jsem si za ní. Myslím, že to byla z mé strany velmi kvalitní soutěž. Pořád jsem věřil, že i vedoucího Peterse můžu porazit, nebo aspoň ohrozit. Ale byl nedobytný, byla to jeho one man show.
Česká výprava tu zatím na medaili čekala, byl jste zřejmě poslední naději. Doléhalo to na vás?
Samozřejmě narážek na našem českém patře byla spousta. Vnímal jsem to, ale není to poprvé, za poslední roky jsem těch narážek slyšel dost a nějak se mi to i vloni povedlo zvládnout. Nevím, jestli je to nějaká záchrana české atletiky, ale jsem rád, že já se držím na takové úrovni a že dokážu každý velký závod bojovat o medaile. I v Dauhá jsem byl pátý, těsně pod stupni, a už je to pár let, co se držím na vrcholu. Za to jsem moc rád. Protože vydržet jednu dvě sezony je hezké, ale když pak držíte sedm a víc sezon, je to o to krásnější.
Medaile se v Eugene udělují hned na ploše, co na tuhle novinku říkáte?
Je to docela zvláštní, na druhou stranu, je příjemné ji vidět takhle bezprostředně. Ptal jsem se, jestli je pravá, a byla, což mě překvapilo. Je totiž lehounká, původně jsem myslel, že to je nějaká atrapa. Třeba ta olympijská opravdu tahala za krk.
Oštěpař Jakub Vadlejch slaví bronzovou medaili na MS v atletice v americkém Eugene.
Líbí se vám netradiční podoba medaile?
Je krásná, takovou ještě nemám. Toužil jsem po ní a jsem rád, že jsem ji získal. Ale pořád mám ty nejvyšší cíle a věřím, že jednou budu na bedně na tom nejvyšším stupínku.
Jak vysoko ve své kariéře tuhle medaili řadíte?
Na třetí místo. Olympiáda je nejvíc, na druhém je stříbro z Londýna, kde jsem hodil za 89 metrů, což byl můj tehdejší osobák.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Na poslední olympiádě i mistrovství světa by váš výkon z Eugene bral zlato.
Letos ale hodilo šest kluků za 89 metrů, proto jsem nebral 88 metrů ani jako jistotu medaile. Pořád jsem byl ve střehu, ten výkonnostní střed je nabitý, za poslední roky se obrovsky zvedl. Ale to je pro disciplínu dobře, aspoň je sledovanější.
Letos jste získal první medaili v roli otce. O to hezčí to je?
Asi jo, je to hrozně hezké. Malá je pro mě zázrak, užívám si každou vteřinu, co s ní jsem. Těch vteřin bohužel není mnoho, protože jsem pořád pryč na soustředěních nebo závodech, ale snažím se i takhle na dálku volat si přes WhatsApp a vidět se s ní aspoň tak.
Máte zprávy, jestli v Česku byla vzhůru na váš závod?
Žena určitě vstávala, možná probudila i malou. Ale možná to taky celé prořvala. (úsměv)
