Článek
„Dana byla úžasná žena. Každé setkání s ní bylo vždy velmi příjemné, měla ohromný zájem o to, co se děje v současnosti, měla přehled, kde a kdy jsme byli na závodech, měla zájem i o mladé atlety, hlavně oštěpaře a oštěpařky.
Obdivovala jsem její humor a vztah k pohybu. Pro ni byl pohyb životem. Když jsem za ní chodila do nemocnice a i když se třeba cítila hodně špatně, snažila se o pohyb, její kroužení rukama a nohama na nemocniční posteli bylo pověstné. To je jedna z věcí, kterou si od ní vezmu, udržovat se v kondici do dlouhověkosti. Dana byla velká bojovnice, měla několik zranění, ale vždy se z toho dostala.
Mrzí mě, že jsem za Danou v poslední době nemohla do nemocnice přijít, nechtěla jsem ji ohrozit kvůli virózám mých malých dětí, ale jsem ráda, že v rámci možností byla v poslední době spokojená a měla se relativně dobře. A co mě vždy zamrzí, když odcházejí starší lidé, že s nimi odchází i to, že nemohou již předávat svou historii. Její vyprávění jsem milovala, jsem proto ráda, že stihla napsat svoji knihu, kde nám kus ze sebe tady nechala."
