Článek
Čtrnáctkrát se tu představil jako závodník, pětkrát nejslavnější desetibojařský mítink vyhrál, v roce 2001 tady zlomil světový rekord. Letos byl Šebrle v rakouském Götzisu ambasadorem, divákem i poradcem svého nástupce v roli české jedničky Adama Sebastiana Helceleta.
„Je to paráda, když člověk nemusí přemýšlet, jak závodí on a ostatní a může si užívat atmosféru, případně Adamovi poradit, když vidím nějakou chybu. A ty stavy při čtvrtce a patnáctistovce mi taky rozhodně nechybí,“ ujišťoval s úsměvem.
Olympiáda ho sejmula
Mluvil klidně a vyrovnaně, lítost nad vynucenou absencí způsobenou zraněním na něm nebyla znát. A nebylo to jen proto, že se na rozdíl od závodníků mohl schovávat před neustávajícím deštěm na tribunu či pod deštník.
„Vloni jsem se připravil na Londýn poctivě, všechno vypadalo dobře, až těsně před olympiádou se objevil problém s patou a to mě sejmulo, až už jsem si říkal, že je skoro jedno, jak bude vypadat ten další rok,“ přiznává. V Londýně vloni zvládl jen první disciplínu desetiboje, po stovce odstoupil.
Čekání na zázrak
Celou zimu strávil na Havaji. „Trénoval jsem, ale už to nebylo takové. Olympiádě jsem dal všechno, letos jsem věděl, že to bude poslední rok a buď to dopadne, nebo nedopadne. A vypadá to, že nedopadne,“ tuší olympijský vítěz z Atén.
Musel by se stát malý zázrak, aby během dvou týdnů přestala ostruha na jeho patě zlobit a Šebrle se představil na TNT Express mítinku v Kladně. „Pata se asi neumoudří. Vzhledem k tomu, že jsem v tretrách nebyl dost dlouho, je nepravděpodobné, že bych to stihl,“ přiznává.
Kladno, nebo nic
Žádný další mítink, na němž by se mohl pokusit o limit pro mistrovství světa v Moskvě, už v hledáčku nemá. „Nebudu to hrotit. Buď Kladno, nebo nic. Připravil bych se na konec sezóny a udělal nějakou rozlučku,“ říká osmatřicetiletý Šebrle.
Jeho posledním dokončeným desetibojem by tak zůstalo mistrovství Evropy v Helsinkách, kde skončil s 8052 body šestý. Počet závodů, v nichž překonal 8000 bodů, by se zastavil na rekordních 49, kulatý padesátý by nepřibyl. „Jsem s tím tak trošku smířený,“ přiznává.
A jak bude vypadat podzimní rozlučka atletické legendy? „Netuším, zatím jsem víc přemýšlel nad sezónou. Domluvím se s manažery Robertem Změlíkem a Alfonsem Juckem, možná bych to spojil s Odznakem všestrannosti olympijských vítězů, co děláme pro děti,“ dodává.
