Článek
Zatrnulo vám?
Říkal jsem si, že to je hodně daleko. Přemítáte, jestli už ten čas přišel, nebo ne, ale já nikdy nečekal, že rekord vydrží tak dlouho, už je to čtyřiadvacet let. Ale byl jsem rád, že nepadnul zrovna teď, když chystáme Tretru, všichni by se na to ptali.
Co jste říkal na Vetterův pokus? Tvrdil, že na otevřeném stadionu by rekord padl.
Byl krásně hozený, ono ani nejde hodit tak daleko špatně. Ale holky tam naházely taky pěkné výkony, z toho je vidět, že podmínky byly dobré. Vítr vám může pomoct, ale nikdy nevíte, jak se točí v té výšce. Když byl v Ostravě menší stadion, věděli jste, že když z nějaké strany fouká, bude tak foukat pořád. Teď tu jsou průduchy a nikdy nevíte, jak to je ve výšce patnácti metrů.
Považoval jste Vettera za muže, který by mohl útočit na váš rekord?
Určitě je jedním z těch vyvolených. Má neskutečné dispozice, co se týče síly a výbušnosti, teď navíc může házet s oštěpem z karbonu s hliníkem nebo ocelí. Ten jsem držel v ruce jednou, hodil jsem s ním světový rekord, ale pak ho anulovali a tenhle typ zakázali. Ale tím nechci Johannesův výkon snižovat.
Budete teď sledovat Vetterovy závody s větší nervozitou?
Vnímám to pořád stejně. Vím, že jednou ten čas přijde. Změní se jen jedna podstatná věc, že mi nebudou říkat současný světový rekordman, ale bývalý. Proto pro mě byly hodnotné vždycky hlavně medaile, trojnásobný olympijský vítěz zůstanu pořád. Nevěřím, že sportovci se nemůžou dál zlepšovat. Vyvíjíme se postavami i inteligencí. Myslím, že můj rekord i rekord Jarmily Kratochvílové na osmistovce jednou padnou, jako jediný z českých světových rekordů podle mě vydrží ten koulařky Heleny Fibingerové v hale. Jeho překonání se nedožiju.
