Článek
EUGENE (od našeho zpravodaje) - Ferdinand Omanyala je pro keňské fanoušky novou nadějí. Už u televize nemusejí hltat jen boje o medaile na dlouhých tratích, rodák Nairobi se pasoval do role jednoho ze spolufavoritů stovky, kterou zvládne za 9,77 s.
Jenže pak dlouho trnul, jestli nebude dění na stadionu Hayward Field sledovat také jen na obrazovce. Na potvrzení víza čekal do poslední chvíle, v Eugene přistál pár hodin před svým rozběhem a z letiště spěchal rovnou na stadion. „Měl jsem trochu těžké tělo, ale jsem rád, že jsem tady,“ prohodil po úspěšném rozběhu.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Další atleti tolik štěstí neměli. Syrský výškař Majd Ghazal, který se často připravuje v Kladně a závodí za něj v extralize, zůstal doma, nemůže tak navázat na svůj bronz z MS v Londýně.
Jednačtyřicetiletý britský vytrvalec Chris Thompson se také nemohl dočkat maratonu v Eugene. Než s těžkým srdcem ohlásil, že do ho USA nepustí. „Nemám slov. Začali jsme to řešit v březnu, kdy jsem byl vybrán do týmu, mělo se to stihnout včas,“ smutnil. „Částečně viním sebe, že jsem dostatečně netlačil na ambasádu, ale nemám to v povaze,“ hlásil.
Ještě před zahájením šampionátu čekala zhruba stovka atletů na vyřízení svých víz. Na vině byla lehkovážnost při žádostech členských federací, ale i nepružnost americké administrativy.
„Pracujeme na tom do poslední chvíle. Stihneme vše vyřešit? Nestihneme, je to komplikované, i když pro to děláme vše. Dotkne se to relativně malého procenta sportovců, ale to pro ně samozřejmě není útěcha,“ řekl BBC šéf Světové atletiky Sebastian Coe.
