Článek
Viděl jste v ní potenciál nejlepší oštěpařky světa od začátku spolupráce?
To ano. Složité to bylo jen ve chvíli, kdy začal covid a Japonsko se zavřelo, měli jsme jen telekonference i s jejím zaměstnavatelem. Ale potenciál jsem viděl, už vloni měla nejlepší průměr hodů na světě, teď je i barevné na bílém, že je světová jednička. A myslím, že tam vydrží dlouho.
V Chořově ji povzbudil i po čtyřech letech zlepšený japonský rekord na 67,04.
Cílili jsme na něj, i poslední tréninky to naznačovaly. Chtěli jsme ho už někdy v květnu, vyšlo to o dva měsíce později, teď by bylo hezké hodit takový výkon i v Budapešti na mistrovství světa.
Haruka Kitagučiová a její radost po japonském rekordu na Diamantové lize v Chořově.
Při Diamantové lize v Chořově jste byl zrovna ve Finsku se svou další svěřenkyní Petrou Sičákovou na šampionátu do 23 let. Mrzelo vás, že jste u rekordu nebyl?
Pěkně mě to štvalo. Její fyzioterapeutka nám posílala videa, konzultovali jsme rozhazování. Seděl jsem v lese na kameni, ještě mě tam štípnul mravenec pod zadek. (úsměv) Pak přestala fungovat data, tak jsem sledoval jen výsledky a přenos. A když hodila 67 metrů, napsal mi to svěřenec dřív, než byl pokus v televizi, to jsme málem zbořili tribunu.
V čem se během vaší spolupráce Kitagučiová nejvíc zlepšila?
Trochu silově, což se nesmí přehánět, ale nejvíc běžecky. Mám to postavené tak, že v listopadu a prosinci chodíme po horách, jezdíme na kole, na kolečkových bruslích… To dřív vůbec neměla a i tyhle základní věci jí pomohly.
Jak je vaše spolupráce vnímána v českém atletickém prostředí? Spíš vám přejí, nebo se setkáváte i s ohlasy, že vychováváte konkurenci českým oštěpařkám?
Úspěch se neodpouští… Někteří mi to přejí, ale setkávám se já i celá skupina s takovým typickým českým chováním, kdy vám lidé ani nepodají ruku, byť jde třeba o bývalého oštěpaře…
O to větším zadostiučiněním jsou úspěchy s Kitagučiovou jako loňský světový bronz?
Přesně tak, to jsem měl i slzy na krajíčku. Když vidíte, že stojí za to, kolik času tomu obětujete… Už jsem si ověřil, že je umím připravit, je to vidět i u mladých ve skupině.
