Článek
"Všechno mě bolí, ani jsem nemohl oslavovat," stěžuje si. "Sice jsme si s masérem Křížkem otevřeli šampaňské, ale hned jsem šel spát," popisuje Šebrle. Manželka Eva přiletěla s ním, cenu za vítězství, skleněnou sošku výškaře, mu dovezl trenér Kupka autem.
V Götzisu zvítězil počtvrté, letošní desetiboj vychází ze srovnání jako nejtěžší. "Bojoval jsem sám se sebou," přiznává. Zimní soustředění bylo delší než v předchozích letech a ještě před týdnem při extralize si devětadvacetiletý atlet nebyl jistý svou aktuální formou. Po Götzisu ale už mohl prohlásit: "Soustředění v Africe se povedlo."
Nejtěžší triumf
Do desetiboje v malebném rakouském městečku, kde před třemi lety vytvořil světový rekord 9026 bodů, přitom nevstoupil zdaleka ideálně. "Tak špatný start jsem nezažil, po dvou krocích se mi podlomily nohy," vzpomíná na první metry stovky. Co ale zkazil v první disciplíně, dokonale vynahradil v oštěpu. Osobní rekord o délce 71,10 m ho zařadil na třetí místo letošních českých tabulek necelých sedm metrů za Jana Železného!
Kdo další by se mohl se Šebrlem 23. a 24. srpna prát o nejcennější medaili? Obhájce zlata Nool? "Vypadal dobře, ale na 8800 bodů už podle mě nemá. Tolik podle mě bude třeba na zlato. Minimálně," vypočítává. A co trojnásobný mistr světa Tomáš Dvořák, v Götzisu s bolavou achillovkou sedmý za 8211 bodů? "Dvořka by určitě mohl bojovat o medaili, ale na zlato už to asi bohužel nebude. Ale bude jen dobře, když se budu mýlit."
Jisté je jen Maďarsko
Právě k aténskému vrcholu sezóny už začínají směřovat Šebrleho myšlenky. Absolvuje ještě před olympiádou desetiboj v německém Ratingenu, nebo bude pilovat jen jednotlivé disciplíny? Na tuto otázku zatím halový mistr světa z Budapešti nezná odpověď. "Uvidím, jak rychle se zregeneruji po Götzisu. Podle toho poznám, jestli bych se stihl po Ratingenu dát dohromady před olympiádou," říká Šebrle.
V následujících dnech ho čeká čtrnáctidenní soustředění v maďarské Tatě. Před odjezdem se na něj strhnou i různé společenské akce, besedy, autogramiády... "Ještěže v pátek odjíždím," usmívá se. Před tím stihne ve čtvrtek předat cenu jednomu z fotbalistů na vyhlášení Zlatého míče. "Přál bych ji jednomu kamarádovi z Rychnova, co hraje v divizi," vykládá dobře naladěný desetibojař, kterého by nejbližší start mohl čekat 8. června na Zlaté tretře. Jestli ale skutečně 110 m překážek poběží, se teprve rozhodne.
