Článek
I když ne tak úplně. Tyč pravděpodobně vezme do ruky ještě 4. září v Chebu ve finále extraligy. „Asi to tak bude. Jsem zaměstnancem Dukly Praha a pokud budou chtít pomoct, tak pomůžu. Ale pocitově byl závod v Opavě mojí definitivní tečkou," řekl 34letý Kudlička.
Rozlučkový závod pro něj měl emotivní podtext. V Opavě, kde se Kudlička narodil a na Základní škole Englišova s tyčí začínal, se každoročně koná memoriál Miroslava Lesáka. Letos poprvé nesl i jméno jeho syna Jiřího, prvního Kudličkova trenéra, jenž zemřel loni v listopadu.
„Až teď práci Jirky Lesáka doceňuju. Dokázal svěřence vypiplat, všechno naučit a bez jakéhokoliv osobního zájmu předat do Prahy. Věděl, že musí jít, protože tam bude mít lepší podmínky. Není snadné vzdát se někoho, koho vytvoříte," zavzpomínal trojnásobný olympijský finalista na trenéra, který kromě Kudličky vychoval i další reprezentanty, například Michala Balnera či Adama Ptáčka.
Kudlička ve stopách svého dětského trenéra zřejmě nepůjde. „Vůbec si nedovedu představit, že bych dokázal děti trénovat. Asi bych zvládl předávat své zkušenosti dospělým, ale že bych dělal Lesákovu práci, to se přiznám, že na to nemám," pousmál se.
Kudličkova rozlučka měl dvě části. Po závodu mužů, který před druhým Kudličkou (507 cm) vyhrál výkonem 537 centimetrů Matěj Štěrba, se v Souboji rekordmanů tyče chopila i Jiřina Ptáčníková. To už o výsledky ani centimetry nešlo. „Ukecal mě. Je to pro srandu. Ale na to, že jsem rok nic nedělala mi to docela šlo. Tělo si to asi pamatuje," usmívala se taktéž česká rekordmanka v tyči (476 cm).
Nyní dvojnásobná maminka kariérního konce manžela trochu lituje. „Mrzí mě to. Pokaždé, když někdo s naší milovanou atletikou skončí, tak je to škoda. Tělo si ale řeklo, věk nezastavíte. Nastal čas posunout se dál. Kdo nesportoval nepochopí, jak těžké je odejít do normálního pracovního procesu, protože člověk umí jen ten sport, ale Honza... Nemám o něj strach," řekla rozhodně mistryně Evropy z roku 2012.
„Je sportovkyně, rozumí tomu, jak se cítím. Říkala, že je to strašná škoda. Ale já jsem už tak nastavený. Ani výkonnost nebyla letos odpovídající," přiznal Kudlička, který získal na mistrovství Evropy v roce 2014 bronz a o dva roky později stříbro, bronzovou medaili přivezl i z halového světového šampionátu v roce 2014.
„Kdybych měl ideální přípravu, tak bych byl pořád tady u nás asi nějakou chvilku nejlepší. Ale byl jsem zvyklý jezdit na velké akce a vozit finálové umístění, občas i nějakou tu medaili. Nějak si nedovedu představit, že kdybych se dostal na velkou akci, tak že bych tam bojoval o to, abych byl aspoň finále. Asi už jsem dokázal, co jsem dokázat měl. Cítím to tak, že je nejvyšší čas skončit," přemítal Kudlička.