Článek
Byly to velké nervy?
Problém byl v tom, že jsem měl za to, že mi rozhodčí napsali základ 540. On mě ale asi špatně pochopil a nahlásil 530. Takže jsem poprvé v životě nestihl první pokus na základní výšce. Čas mi uběhl, než jsem se stihl vysvléct a zavázat tretry. Tak ještěže to vyšlo na ten třetí.
Nepohltila vás panika?
To ani ne. Já si prostě nepřipouštěl, že bych to neměl skočit. Na druhou stranu je to tyčka. Točil se vítr, byla to loterie, ale vyšlo to a jdeme dál.
Vnímal jste diváky? U vašeho sektoru fandila i česká skupinka...
Právě na těch 530 jsem myslel, jak mi Češi fandí, tak jsem jim mával. Jenže oni ukazovali, že už mi běží čas. Bylo dvacet vteřin do konce a já měl rozvázané trety. Museli si říkat, co tam tak blbnu... Ale bylo fajn, že se tam sešla česká skupina, oni umí fandit.
Zdá se, že jste si formu nachystal na správný okamžik. Během sezóny jste skočil nejvíce 560 centimetrů, teď vám finále zajistil výkon o pět centimetrů lepší...
Ono už to muselo letět výš. Byl to třetí nebo čtvrtý závod, kdy jsem byl odpočatý. To, že jsem v sezóně skákal kolem 540, nebylo zapříčiněno tím, že bych neměl na vyšší výšky. Bylo to tím, že jsme pořád trénovali. Na spoustě závodů jsem se cítil, jak bych běžel finiš na patnáctistovku. Teď už jsem se cítil dobře, odpočal si a věřím, že ve finále to bude ještě lepší.
Michal Balner vypadl a říkal, že mu asi neprospěl čtrnáctidenní tréninkový kemp v Nymburce...
Je to sporné. Ale je to asi menší zlo, než kdybychom nedělali nic. Michal si to dneska vybral, měl smůlu. Je to škoda, ve dvou se vždycky skáče vždycky líp. Jsme parťáci a kamarádi, pomáhali jsme si. Jemu zapsali správných540, takže na 530 mi bral odraz a vítr a pomohl mi. Já jsem se snažil mu pomoct na 565. Ale vítr se točil. Je problém, když jednou foukne z boku, jindy do zad...
