Článek
Celá anabáze začala už při odletu do zámoří. „Řekli nám, že tyče nenaložili a poletí o 45 minut později jiným letem,“ vypráví úřadující mistryně Evropy. V New Yorku se ale s balíkem neshledala. „Prý tam sice tyče doletěly, ale celníci je nechtěli vydat, protože jim chybělo nějaké razítko,“ tlumočí Svobodová jednu z mnoha zpráv, které se k ní dostaly.
Jen Rusky nepomůžou
Nezbylo, než se spolehnout na férovost soupeřek. „Zeptala jsem se jich a všechny se zachovaly hezky, to se může stát komukoliv, většinou si vycházíme vstříc. Snad jen za Ruskami většinou nemá cenu chodit,“ vypráví.
„Před mistrovstvím Evropy v Barceloně jsem o tyčích nevěděla týden. Pochopím, že se ztratí kabelka, ale pětimetrový balík? Přitom vybíráme lety, kde nám přislíbí, že se vejdou. Jenže někde se s nimi asi nechtějí tahat a pak tam zůstanou,“ krčí rameny tyčkařka, která do loňska skákala pod dívčím jménem Ptáčníková.
Půjčovala půjčenou tyč
V New Yorku se domluvila s brazilskou mistryní světa Fabianou Murerovou, která jí jednu tyč poskytla. „A když zdolala 450, šla mě poprosit, jestli bych jí na další skok nepůjčila tu tyč, kterou ona půjčila mně,“ usmívá se Svobodová, která v závodě obsadila výkonem 438 centimetrů páté místo.
„Ale neskákala jsem špatně ani na 450, jen už bych po uragánu při extralize v Kladně a deštivých a chladných závodech v Rehlingenu a New Yorku potřebovala nějaký mítink s dobrým počasím, kde bych mohla prodat formu,“ přeje si.
Jestli to bude už v pátek v Polsku, záleží i na tom, kdy se shledá s tyčemi. „Do New Yorku jsem brala asi devět tyčí i s tréninkovými, protože jsme nevěděli, jaké bude počasí, takže teď fakt nemám na čem skákat. A jet do Polska s tím, že si budu zase půjčovat, se mi nechce,“ přiznává.
