Článek
Jak těžký to byl závod s ohledem na vichr a déšť, který druhý den soutěže vydatně komplikoval?
Bylo to těžké, soutěž se táhla, ani jsme nevěděli, kdy budeme mít další disciplínu. A tyčka byla nebezpečná, tam to bylo o hubu.
Měl jste strach, že se může něco stát?
Měl, ale to si nepřipouštíte. Začalo pršet, pak soutěž přerušili, začali jsme znovu a opět pršelo. Kazmirek přede mnou spadl do šuplíku a já se ptal, jestli by to nemohli zase přerušit, což rozhodčí odmítli. Pak jsem nic neskočil, protože jsem nic neviděl. Mrkal jsem před šuplíkem, odrážel se jen instinktivně. Tyč mi to úplně pokazilo. Ale neměl jsem tu celkově zázračnou disciplínu, dal jsem si jen osobák v oštěpu, protože byl dobrý vítr. Jinak jsem nebyl spokojený s ničím.
Zažil jste závod s tak rozházeným časovým pořadem?
Nezažil, to jsou taky nové zkušenosti. Dokonce existovala teorie, že poběžíme patnáctistovku ve čtvrtek ráno, což by se mi určitě nechtělo, už jsem to chtěl mít za sebou.
Byl to pro vás nejtěžší desetiboj, jaký jste kdy zažil?
První den byl úžasný, ale druhý byl těžký. Nejtěžší, jaký jsem zažil.
Letošní sezóna vám asi nevyšla podle představ, hranici 8000 jste překonal o bod jen v Götzisu, kde jste závodil s nateklým kotníkem…
Když jsem dokončil Götzis, myslel jsem si, že přes 8300 letos dám. Asi jsme udělali něco špatně v tréninku, co mi nesedělo, pak mě začala bolet klenba tři týdny před mistrovstvím Evropy a nemohl jsem týden nic dělat, špatně jsem se do toho dostával. Bolelo to hodně, jsem rád, že jsem vůbec mohl dokončit.
Takže sezónu končíte, nebo pojedete ještě na mítink do Talence?
Měl jsem ho v plánu, i tady se mě manažer mítinku ptal, ale kvůli té noze nepojedu. Nechci si žádnou bolest s sebou táhnout do přípravy na halu, kde chci být fit.
