Článek
Jak byste ohodnotila svůj semifinálový běh?
Byla jsem první dvoustovku hodně blízko překážek, budu muset přemýšlet a nebát se zkracovat krok dřív. Dneska jsem chtěla běžet na jistotu, v závěru jsem mohla zaútočit na Childovou, ale řekla jsem si, že by mě to stálo hodně sil.
Chtěla jste tu atakovat čas pod 54 sekund. Věříte, že je ve vašich silách ve finále srazit ještě sekundu?
Musím si popovídat s Marťou (trenérkou Blažkovou – pozn. red.), ale když zvládnu první dvoustovku plynuleji, rezerva tam je. Ale netroufnu si říct, jestli sekunda.
Jaký výkon podle vás bude třeba na medaili?
Pod 55 určitě, řekla bych, že na bronz tak 54,40 a méně. Někomu ty dva dny do finálového závodu prospějí, jinému uškodí…
Jak vy strávíte volný den mezi semifinále a finále?
Dneska před závodem jsem na pokoji ležela a fandila Anežce. V pátek budu trénovat, slíbila mi Lucka Slaničková, že půjde se mnou, abych nebyla chudinka sama. Pak budu odpočívat, regenerovat a sbírat síly, jak fyzické, tak psychické.
Připomíná vám zatím průběh šampionátu ten před dvěma lety v Helsinkách, kde jste vybojovala stříbro?
Tehdy jsem běžela překážky na velké akci poprvé, teď je to jiné, jsem zkušenější. Časy postupuji podobnými, ve finále jsem to ještě stlačila, tak snad to bude podobné.
Cítíte na sobě velkou změnu za poslední tři týdny? Před mistrovstvím republiky jste ani nebyla přesvědčená, že v Curychu překážky poběžíte…
Cítím se jinak, ale pomohlo i to uzdravení, streptokok hrál velkou roli. Nevydržela jsem všechno, ale teď se cítím lépe, odpočatěji.