Článek
Budapešť (od našeho zpravodaje) ‑ Oproti dopolednímu rozběhu bylo finále dlouho relativně poklidným závodem s minimem kontaktů. Za to ten závěr…
O zlato bojovaly Američanka Alexis Holmesové s nizozemskou hvězdou Femke Bolovou. Jenže zhruba deset metrů před cílem halová světová rekordmanka škobrtla, spadla k zemi a kolík jí vyletěl za cílovou čáru až do prostoru fotografů.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Moje nohy už prostě ke konci nemohly. To se mi stává, ale většinou se z toho dostanu. Tentokrát to nešlo. Lidi si často myslí, že jsem stroj, teď se ukázalo, že nejsem,“ hlásila zdrcená Nizozemka, která tak nechtěně navázala na krajanku Sifan Hassanovou z desetikilometrové trati.
Bolová brzy vstala a došla do cíle, jenže bez štafetového kolíku, což znamená diskvalifikaci. To ale bylo v tu chvíli mimo pozornost českých čtvrtkařů. Ti byli od prvního Krskova úseku na čtvrté pozici, finišmanka Vondrová se snažila stáhnout náskok Yemi Mary Johnové z Velké Británie.
„Věděla jsem, že jsem docela daleko, ale zkusila jsem zapnout rakety a běžet, co mi síly stačily,“ líčila česká finišmanka. Kolizi Bolové pořádně neregistrovala. „Viděla jsem jen Britku, jak uhýbala, pak jsem koukala na čas,“ popisovala.
Bronzová česká smíšená štafeta v běhu na 4x400 metrů Matěj Krsek, Tereza Petržilková, Patrik Šorm, Lada Vondrová.
Češi se tak za cílem objali a společně slavili čtvrté místo i národní rekord 3:11,98. „I to je super výsledek,“ připomínal Šorm. Jenže pak přišla k českému hloučku jedna z německých čtvrtkařek. „Říkala, že máme medaili, protože Femke nedoběhla s kolíkem. Já se ptal, jestli je to opravdu jisté a všichni říkali, že jo, tak jsme začali slavit,“ popisoval Šorm.
Výsledkové verzi na světelní tabuli se totiž zdráhali uvěřit. „Sice jsme tam svítili jako třetí hned, ale nebyli tam Holanďani. Tak jsem si říkal, že to musí být chyba systému a že je tam něco blbě,“ přiznával Šorm, jenž dostal důvěru před Pavlem Maslákem i ve finálové sestavě. „Měl teď zdravotní problémy, tolik si nevěřil a trenéři přišli s tím, že poběžíme stejně,“ hlásil.
Senzační bronzoví medailisté pak sehnali čtyři české vlajky a vydali se na čestné kolečko. Tribuny Národního atletického centra už sice byly prořídlé, ale to vůbec nevadilo. „I kdybych byl na stadionu sám, kroužím tam ještě teď,“ smál se Šorm.
Několikrát si Češi hlasitě zařvali, jenže na oslavy jim organizátoři nedávají prostor. Hned v neděli dopoledne jsou na programu rozběhy individuálních čtvrtek. „To se úplně nepovedlo, každopádně jsme v euforii, tak doufám, že nám to pomůže trochu dobít baterky a budeme v rámci možností čerství,“ věří Petržilková.
„Já si chci užít, že jsme dokázali, co jsme dokázali, a jestli bude dost sil, nebo ne, budu řešit až zítra dopoledne,“ přitakával Krsek.
