Článek
Jak se závodí ve školní tělocvičně, byť velmi prostorné? Organizátoři zde dokázali uspořádat už počtvrté kvalitní mezinárodní mítink.
Jsem tady už potřetí a je vidět, že když se chce, dá se udělat skvělý mítink i v tělocvičně. Na kouli nebo dálce, když máte podmínky, není co vymýšlet. Škoda, že tu jsou na židlích jen obrázky od dětí, i když moc hezké. Jindy se tu ta atmosféra krásně rozléhá, takový mítink mám rád.
Podle vašich reakcí jste se cítil ještě na lepší výkon…
Netrefil jsem ani jeden pokus, ale proti Ostravě to bylo nebe a dudy. Mohl jsem tu hodit hodně daleko, konečně to trochu vypadá, jak bychom chtěli. Ještě jsem to neukázal, ale ta vyrovnanost není špatná, i když mi to vypadne z ruky, je to za 21 metrů… Ale už bych se rád trefil do pokusu, z něhož bych měl radost. Tak snad v pondělí na Kladně to prolomím, protože z toho se 22 metrů hodit.
Zůstal jste jen jediný centimetr za vaším rok starým rekordem mítinku.
Byl to jen kousíček, ale vloni to byl úplně jiný pokus, to jsem skoro myslel, že lepší předvést nemůžu a teď jsem viděl, že jsem na tom mnohem líp. I Helena Fibingerová (halová světová rekordmanka)mi říkala, že takovým prasetem neviděla nikoho hodit tak daleko. Samozřejmě to těší od takového odborníka jako je ona… Bohužel jsem ji nepotěšil, ani sebe a trenéra, ale posun tam je.
Zvedne vám sebevědomí, když vám i nevydařené pokusy létají tak daleko?
Určitě. Po Ostravě jsem byl hodně naštvaný, tam jsem vůbec nevěděl, čím se chytit. Teď to bylo líp otočené, jen v konci jsem dělal chyby. Je vidět, že na velké metry tam je, jen je třeba závodit. Trénink je něco jiného, tam máte iks pokusů, tady šest. Ale pořád je to můj třetí závod sezony, ještě je čas, tak snad se vylepším.
Váš výkon z Nehvizd letos ještě žádný Evropan nepřekonal, a to už jste letos v pražské Stromovce předvedl i 21,48.
Určitě soupeři vylítnou. Haratyk ještě letos nezávodil, další Polák Bukowiecki se teď vrátil z Kanárů, ale já se soustředím na sebe, abych dokázal přetavit v kruhu to, co jsem vydřel.