Hlavní obsah

Takový start ještě český rekordman nezažil. Nadšený jsem nebyl, ale musím tělo drtit, říká

První start sezony a rovnou na mistrovství Evropy? Český koulařský rekordman Tomáš Staněk nedobrovolně sáhl k nezvyklému scénáři, když ho do plánovaných závodů nepustilo zranění třísla, které si přivodil při rozcvičení v Domažlicích. Ve středu dopoledne si naposledy zatrénoval a vyrazil na letiště nabrat směr Řím, kde bude obhajovat bronz.

Foto: Ivana Roháčková

Tomáš Staněk před odletem na mistrovství Evropy do Říma

Článek

Už jste někdy jel na vrcholnou akci, aniž byste před ní závodil?

Ne. Ale taky jsem nezažil akci, která by byla tak brzy. Je dobré, že i po nějakých patnácti letech ve vrcholné atletice mě něco dokáže překvapit.

Kdy jste se definitivně rozhodl, že do Říma vyrazíte?

Minulý týden. Říkali jsme, že kdybych nehodil v tréninku za dvacet metrů, nemá smysl tam jezdit. To se povedlo.

Jak dlouho jste si musel dopřát pauzu od tréninku?

Vlastně vůbec, dala se s tím dělat spousta věcí. Jel jsem hned za doktorem Barnou, píchl mi plazmu a začal jsem u něj hojicí proceduru. Ze začátku jsem trénoval hlavně vršek těla a mohl házet medicinbaly, což bylo fajn. Postupně jsem zapojil lýtka a zkoušel, co sval dovolí. Sice byl natržený na dvou místech, ale nebyly to vážné trhliny. Po devíti dnech jsem měl kontrolní sono a bylo to zahojené. Pak chvíli trvá, než vám hlava dovolí naplno nakopnout tu otočku.

Bylo těžké sledovat Zlatou tretru či Odložilův memoriál, kde se předvedli vaši soupeři?

Samozřejmě jsem nadšený nebyl… Ani moc nevíme, proč se to zranění stalo, s tříslem jsem problémy nemíval. Asi jak jsem byl měsíc a půl v teple a tělo se z té zimy nestihlo vzpamatovat. Další poučení do budoucna. Ale je spousta lidí, kteří třeba nezávodí kvůli zranění celou sezonu. A já vím, že když chci být ve špičce, musím to tělo drtit.

Původně organizátoři v Římě plánovali koulařskou kvalifikaci v historickém centru města už ve čtvrtek, nakonec ji umístili na stadion. Nemrzí vás to?

Je mi to asi fuk, ale docela jsem se těšil, že bychom si zaházeli před Koloseem.

České vrcholy mistrovství Evropy
8. 6. ve 21:02 koule mužů
Forma Tomáš Staňka je zahalena tajemstvím, letos venku nezávodil. Za favorizovaným Italem Leonardem Fabbrim je řada medailových adeptů, včetně českého rekordmana, který bude obhajovat bronz.
12. 6. ve 20:28 oštěp mužů
Na závěr šampionátu bude v akci největší český trumf. Jakub Vadlejch bral medaili na posledních čtyřech velkých akcích, na zlato ale čeká. Největší soupeř? Němec Julian Weber, která svěřence Jana Železného o zlato připravil předloni v Mnichově.
12. 6. ve 21:05 4x400 m žen
Osmnáctiletá Gloria Lurdes Manuel zářila na Zlaté tretře, individuálně poběží i další elitní čtvrtkařky Lada Vondrová a Tereza Petržilková. S Barborou Malíkovou se pak pokusí o čas, který pošle štafetu na olympiádu od Paříže.

Ale jistě vítáte, že finále se tentokrát nebude konat ve stejný den jako kvalifikace.

To je super, konečně se vzpamatoval někdo z těch lidí, co to vymýšlí. Bohužel si toho černého Petra vytáhli diskaři… Podle mě to zbytečně škodí výkonům, bavili jsme se o tom s Kubou Vadlejchem, ten říkal, že si to v oštěpu vůbec neumí představit. I když jsem v Mnichově hodil limit prvním pokusem, byl jsem večer úplně dobitý.

Finále v sobotu ale může mít parádní atmosféru. Italové budou favoriti, ve stejný den se koná i finále dálky či stovky, kde budou mít domácí také svá želízka…

Stoprocentně. Leonardo Fabbri hodil italský rekord (22,95 m), to je na Evropana fenomenální výkon, je tam hvězda. Fanouškovsky to bude opravdu něco, navíc Italové jsou jižanský národ, bude to bouřlivé, i když stadion je obrovský.

Však má kapacitu přes 70 000 diváků. Jak dobře ho znáte?

Myslím, že jsem tam závodil dvakrát, pak ho před mistrovstvím Evropy rekonstruovali. Je obrovský, i rozcvičovák se sochami je krásný.

Po letech nebudete na šampionátu jediný český koulař, letí s vámi i tréninkový parťák Tadeáš Procházka.

V kvalifikaci nás stejně rozhodí do dvou skupin a každý budeme mít svůj závod. Ale určitě je to lepší v tom, že s někým půjdu na stadion, po hodně dlouhé době je to příjemná změna.