Svobodova překážkářská fantazie, časem 7,44 je druhý na světě

Už v rozběhu se rodák z Třebíče v hale Otakara Jandery v pražské Stromovce zaskvěl výkonem 7,52, jímž zaostal jen o dvě setiny za svým českým rekordem. Ve finále pak zabral naplno a výsledkem byl čas, který ho řadí k favoritům na jednu z medailí na halovém mistrovství světa, které se koná v katarském Dauhá ve dnech 12.-14. března.

„Před závodem jsem měl velkou motivaci. Rekordem českého šampionátu byl dosud čas 7,65 a přišlo, že se nehodí, když měl domácí rekord hodnotu 7,50. Nebyl jsem dokonce ani rekordmanem této haly, a to se mi taky noc nezamlouvalo. Proto jsem dělal všechno, abych náš mistrák ozdobil velkým výkonem a hodnotným časem. Nakonec se mi to podařilo a mám z toho velikou radost,“ vykládal závodník domácího Olympu.

Pětadvacetiletý atlet si je vědom, že ho soupeři na mistrovství světa budou muset brát absolutně vážně. „Tenhle čas už skutečně odpovídá výkonu pod třináct vteřin na letní stodesetimetrové trati, což je hranice světové extratřídy a zároveň můj sen. Svou roli v tom hraje určitě to, že nemám žádné zdravotní problémy,“ pokračoval překážkář, jehož osobní rekord na delší trati je zatím 13,29.

S jídlem roste chuť, Svoboda má velké plány, ale přece jen má před elitními překážkáři určitý respekt. „Robles má sice letos stejný čas jako já, ale už taky běžel 7,33, což je tři setiny za světovým rekordem. To kdybych měl dát já, tak po závodě nevstanu,“ smál se závodník, který při rozhovoru odbíhal a hlasitě povzbuzoval svou přítelkyni Jiřinu Ptáčníkovou, která vyhrála tyč v osobním rekordu 456  centimetrů, a svého tréninkového partnera Libora Žilku, vítěze hladké šedesátky. Ten triumfoval časem 6,66, čímž o dvě setiny zaostal za limitem pro Dauhá.

„Čas 7,44 mě k ničemu nazavazuje, já jedu do Dauhá vyhrát,“ uculoval se. „Ale hlavně sám nad sebou. Nechci aby mě někdo porážel, to je pro mě neskutečná motivace. Jen mě mrzí, že jsem jediný český sprinter, který dokáže bojovat proti světové špičce. Jsem strašně šťastný, že můj trenér ze mě takového závodníka udělal. Dosáhnul toho při tom starými tréninkovými metodami, které mu všichni vymlouvali,“ složil Svoboda poklonu svému stejnojmennému kouči.

Roman Šebrle nad překážkami při halovém mistrovství republiky.foto: Právo/Jan Handrejch

První den šampionátu se žádný z atletů nepřidal k dosavadním dvaceti, kteří si dříve zajistili nominaci na mistrovství světa. Na startu se objevily i dvě česká hvězdy. Vícebojař Roman Šebrle postoupil do finále překážek, když běžel 8,19. V neděli si vyzkouší ještě kouli a tyč. Oštěpařka Barbora Špotáková házela koulí (13,97) a rovněž absolvovala dva překážkové běhy (8,82).

„Jsem spokojená tak napůl. Při kouli jsem už myslela na překážky,“ shrnula své tradiční halové vystoupení nejlepší česká atletka, kterou čeká v nadcházejících dnech soustředění na Kanárských ostrovech, kde jednak potřebuje hodně natrénovat před letní sezonou a zároveň si odpočinout z kolotoče, jaký zažívá v těchto dnech doma. „S přítelem Lukášem předěláváme byt a stojí mě dost úsilí a času. Mám kvůli dlaždicím, obkladačkám nebo maltě spoustu různých schůzek a běhání. Takže ráno obvykle trénuji, pak obíhám záležitosti kvůli rekonstrukci a do noci se pak dívám na olympiádu. To by utahalo každého,“ usmívala se Špotáková.

Obdivuje všechny české vancouverské medailisty. „Největší dojem na mě udělala rychlobruslařská pětka, kdy bylo vidět, že Martina Sáblíková jede na maximu. Fandila jsem Šárce Záhrobské, přála jsem jí zlato, ale i bronz jí sluší. Lyžování mě hodně baví, akorát lituji, že mi právě díky jedné schůze kvůli té naší rekonstrukci utekl bronz mužské štafety. Snad ale tenhle závod ale ještě stihnu zkouknout ze záznamu,“ dodala oštěpařka.