Článek
V Los Angeles koule dopadla až těsně před hrazení ukončující sektor, v Ostravě budete mít víc místa…
Já byl nadšený, že jsem v Los Angeles mohl závodit. Poprvé jsem tam trénoval v roce 2010, to mě nenapadlo, že konec sektoru bude někdy problém. (úsměv) Je na 24 metrech, tak bych ani nebyl naštvaný, kdyby koule dopadla na něj, protože by to byl i tak fenomenální pokus.
Závodit budete přesně po měsíci. Můžete na tom být v Ostravě ještě lépe?
Mám trochu nezvyklý program. Po světovém rekordu jsem se vrátil k těžkému tréninku, posilovně, vrhání s těžkými koulemi. Rychlosti jsem se zatím nevěnoval a těším se na závody, bude to pro mě takový ukazatel, kde jsem. Ale Los Angeles jsem měl taky jako ukazatel a bylo z toho příjemné překvapení. (úsměv)
Ryan Crouser očima Tomáš Staňka |
---|
„Je po všech stránkách výjimečný. Fyzicky je nesmírně dobře připravený, dynamický a řekl bych, že hledá cestu k úletu, aby co nejdál posunout svůj rekord. Co jsem vypozoroval, snaží se zrychlit od začátku a stupňovat otočku až do konce. Jeho stabilita je úžasná.“ |
Trénink vám něco naznačil?
Jak stárnu, už nepředvádím tak dlouhé pokusy v tréninku. Ještě třeba před čtyřmi lety mi to létalo v tréninku dál a pak jsem byl občas na závodech frustrovaný. Teď je to naopak, což je správné. Takže jsem teď v tréninku nevrhal za 23,56 (aktuální světový rekord), ale dál než před rekordem v Los Angeles. To je myslím dobré znamení…
Letos jste změnil techniku. Proč, když už jste byl nejlepší v historii?
Trénuju se sám a pořád chci být lepší, tak to mám od začátku kariéry. Vždy se snažím hledat nějaké inovace. Spoustu z nich nevidíte, protože nezafungují. Další jsou slibné, ale už je nedokážu zopakovat. Největší problém mám s tím, že kruh je pro mě malý. Mám dva metry, jsem jeden z největších koulařů. Teď jsem přidal jeden krok do už tak komplikované otočky a poprvé jsem měl pocit, že kruh je dost velký. Chvíli trvá, než si zvyknu, ale v Los Angeles už jsem se cítil dobře.
Hodně času trávíte i rybařením. Je to pro vás odpočinek, nebo i tam jste soutěživý?
Trochu oboje. Účastním se i bass tournamentů (lov okounů). A to je pro mě kolikrát větší adrenalin než atletické závody. Ale z 95 procent je to pro mě relax. Mám malé štěně a to je asi jediné stvoření, které si užívá rybaření víc než já. Když vezmu pruty, začne skákat dokola a vždycky za mnou běží až do loďky. (úsměv)