Hlavní obsah

Světový rekord Špotákové minulostí? Atletika zvažuje další radikální změny

Světová atletika pod vedením Sebastiana Coea dál hledá inovace, které by podle ní sport zatraktivnily. Jeden z návrhů, který nyní zveřejnila, by se výrazně dotknul i parádní české disciplíny, tedy hodu oštěpem. Zvažuje se totiž změna jeho hmotnosti u žen, což by logicky znamenalo nové rekordní tabulky, kterým už 16 let vládne Barbora Špotáková.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Oštěpařka Barbora Špotáková během Zlaté tretry 2023.

Článek

Revize hmotnosti ženské koule a oštěpu je jedním z navrhovaných bodů, které Světová atletika ve svém čtyřletém plánu uvádí bez bližších detailů, nerozvádí je ani v dalších dokumentech. Není tak zřejmé, čím by se atletika v případě změny hmotnosti náčiní měla zatraktivnit.

V minulosti se o změně váhy debatovalo kvůli „nepřekonatelným“ světovým rekordům z 80. let, kdy antidopingové testy nebyly na tak vysoké úrovni. Ale pak příliš nedává logiku, proč ke kouli přidala zrovna oštěp.

Mezi koulařkami už 37 let vládne výkon Natalie Lisovské ze Sovětského svazu 22,63 m, kterému se žádná ze současné generace koulařek ani neblíží. V hale nejdále v historii vrhla Helena Fibingerová výkonem 22,50 m, ale halové rekordy už Světová atletika samostatně neeviduje. Podobná je situace v disku s výkonem Gabriely Reinschové 76,80 m z roku 1988.

Hmotnost ženského oštěpu je dlouhodobě 600 gramů, k zásadní změně došlo v roce 1999, kdy se posouvalo jeho těžiště. Důvodem ale byla především bezpečnost poté, co mužský 800gramový oštěp (těžiště se měnilo už v roce 1986) letěl z ruky Uwe Hohna za 100 metrů, u žen Němka Petra Felkeová hodila 80 metrů. Od změny těžiště se ženský světový rekord měnil už šestkrát.

Světová atletika kromě množství návrhů týkajících se podoby kalendáře závodů a jejich prezentace zveřejnila i další možné změny podoby disciplín. Už dříve navrhla zavedení odrazové zóny namísto prkna, odkud by se měřila přesná délka skoku dalekého a trojskoku, což by i zde znamenalo vymazání rekordních tabulek (včetně vícebojů). Návrh se setkal s takřka jednohlasným odporem dálkařů.

Bez konkrétních detailů navrhuje s pomocí moderních technologií nový způsob rozhodování o vítězi závodu při shodných výkonech ve skocích, kde zatím rozhoduje druhý nejlepší pokus u horizontálních skoků a počet nezdařených pokusů u vertikálních skoků.

Dále navrhuje nové disciplíny jako běh na jednu míli s překážkami či po úspěšném zavedení čtvrtkařské smíšené štafety také smíšenou štafetu na 4×100 m, což ale může být v praxi při rozdílných maximálních rychlostech mužů a žen poměrně komplikované.

Světová atletika zdůraznila, že všechny návrhy budou nejprve rozsáhle testovány, a pokud se neosvědčí, nebudou uvedeny v život.