Článek
Jaké dojmy jste si z kvalifikace odnesla?
Zjistila jsem, že povrch je výborný. Všichni strašili, jak je tvrdý a klouže, ale evidentně je dobrý. A je tu příjemná atmosféra, vůbec mi to nepřipomíná Letzigrund při Diamantové lize. Zvládla jsem to dobře, jen mi v pondělí trochu louplo v zádech, tak asi zajdu za nějakým fyzioterapeutem. A pak mě čeká stěhování za Lukášem a Janečkem. Budeme bydlet blízko rozcvičováku, tak si tam ve středu zajdu a nemusím nikde lítat.
Pomohlo vám k šetření energie vědomí, že limit 57,50 je pro vás vcelku snadnou záležitostí?
Rozhodně. Když musíte dát 62 nebo 57,50, to je pro mě obrovský rozdíl. Vím, že tohle jsem schopná hodit i v tréninku. Tak jsem se smála, fandila Diance Mezuiláníkové, když běžela, radila Nikole Ogrodníkové, i když jí to bohužel na postup nestačilo.
Takže už tu jako jedna z nejzkušenějších členek výpravy můžete působit i jako poradkyně?
Teď jsem si to mohla dovolit. Ve finále se budu soustředit jen sama na sebe jako vždycky, tam už se nebudu rozptylovat. Hlavně jsem hodně narostla, protože jsem Pétě Andrejskové radila při posledním tréninku před mistrovstvím republiky a pak si tam hodila osobák. To mi trošku narostlo trenérské sebevědomí. (úsměv)
Kolik energie jste do kvalifikačního hodu dala?
Jako při prvních hodech na tréninku. Tak 70 procent. Opravdu hodně lehký hod.
Na odpočinek do čtvrtečního finále teď máte hodně času…
To sice jo, ale odpoledne přijede Janeček, takže nějaké vyspávání nebude. (úsměv) Ale Lukáš ho zítra na chvilku vezme a někam se pojedou podívat.
Kvalifikace tedy pro vás byla vlastně nejklidnější částí dne…
To ano, teď nastane to složitější. Musím za fyzioterapeutem a pak se hlídat, ať si se zády nikde nepohnu, když ponesu kufr do autobusu.
Stihla jste sledovat soupeřky? Vypadla třeba Ukrajinka Hacková, autorka druhého nejdelšího hodu sezóny…
No to jsem koukala. Chuděra, to je pro ni šok. Ale zůstaly Martina Ratejová i Linda Stahlová, žádná ořezávátka. Prostě ty staré známé. Stahlová už překvapila několikrát na velkých závodech, ať už na mistrovství Evropy v Barceloně, nebo na olympiádě v Londýně. To je černý kůň. A Martina je hodně nabušená, teď mi říkali ze slovinské televize, že tu po mně jde.
Nic vás tedy zatím na šampionátu nezaskočilo?
Jen jedna věc se mi nelíbila, že nebyl k dispozici ani jeden Németh (značka oštěpu – pozn. red.) se zeleným koncem, se kterým hází všechny holky.
Jde to ještě na finále napravit?
Já tu mám dva úplně nové, ale jde o to, jestli tam půjdou dodat, prý ne. Já s tím se zeleným koncem vyhrála všechny velké závody, mám s ním i svěťák, i když ten jsem pak darovala k sedmdesátinám Karlu Gottovi.
Teď by se vám hodil zpátky?
Jasně, když ho naloží do auta, za šest hodin je tady. (směje se)
