Článek
Sestřih z halového mistrovství světa v atletice.
Za vítězství ve svém semifinále už se můžete pochválit?
Zvládl jsem ho určitě lépe takticky. Bylo to těžší, ale moje taktika byla o dost lepší. Nemusel jsem v zatáčce nikoho obíhat. Síly docela rychle ubývaly, ale nějak jsem soupeře ještě udolal a vyhrál, za což jsem určitě rád. Jen s časem (46,32 s) nejsem úplně spokojený, není moc kvalitní.
Ve finiši jste natáhl paži dopředu ve stylu Supermana.
Vzpomněl jsme si na Poláky, takhle finišují, že tam hodí to rameno. Ale málem se mi to nevyplatilo.
Jak to?
Byl jsem moc v předklonu, ustál jsem to jen tak tak a málem šel na hubu…
Berete to tak, že po sérii diskvalifikací v rozbězích včetně největšího favorita Taplina vám vzrostla šance na úspěch?
Šance na medaili se určitě otevřela. První semifinále vyhrál Santos za 46,31, což jsem absolutně nečekal, nemyslím, že by měl mít ambice na medaili. Ve druhém semifinále běžel krásně Oscar Husillos, za ním se vytáhl Američan a vypadal také, že měl dost sil. A třetí běh jsem vyhrál já, odpadl silný soupeř Janežič. Tak uvidíme, jak kluci zvládnou třetí běh po sobě.
A vy? Říkal jste, že na vrcholné akci dokážete ze svých časů stáhnout půl sekundy, věříte si na výkon okolo 45,60?
Zatím to moc nevypadá. Chtěl bych si na to věřit, ale ráno jsem se cítil líp. Asi mě rozběh stál víc sil, než jsem čekal. Ale věřím, že se to nějak prošťouchlo a bude to ve finále dobré.
Takže ambice zůstávají nejvyšší?
Samozřejmě. Bylo by super získat opět zlato, ale vím, že na tom nejsem letos tak dobře jako roky předtím. Na druhou stranu ve finále může přijít kontakt, vyhnu se mu a budu mít umetenou cestu ke zlato. Určitě o medaili budu bojovat.
