Článek
Co se vám v noci po závodě honilo hlavou?
Snažil jsem se usnout, ale fakt to nešlo. My se s trenérem dostali na hotel až po jedné hodině v noci, po závodě se lidi se mnou fotili, pak jsem šel na antidopingovou zkoušku, ještě nás Němci vyšplouchli s večeří, kdy nám řekli, že už nic není. A pak jsme potkali Storla a ostatní, jak jdou z večeře… Tak jsem trenérovi snědl koblihu, pak jsme si dali oslavnou večeři v Mekáči a šli na pokoj.
Když se při čtvrtém pokusu na tabuli objevila dvaadvacítka, co vám proběhlo hlavou?
Já nejdřív koukal na díru po kouli. Věděl jsem, kde byla, když tam Storl předvedl předchozí rekord mítinku 21,90 a to bylo tehdy na hraně antuky a trávy. Teď to bylo dál od trávy, tak jsem nejdřív myslel, že to je tak 21,70, ale zase byla daleko hranice 21 metrů. Asi posunuli trávu, jak je vyvýšená, tak aby nikoho neokradli o centimetry, kdyby koule letěla tak daleko.
Dosud jste měl osobní rekord 21,46. Čím jste přidal více než půl metru?
Ještě jsem pokus neviděl na videu a úplně si ho nepamatuju. Ale dobře jsem se nahoupl do levé nohy, nebyl jsem úplně rychlý, spíš uvolněnější. Asi mi pomohlo soustředění v Jablonci před závody, ani jsem po něm nečekal tak dlouhý pokus, tak jsem zbytečně neplašil. Předtím v Turnově i Olomouci ty pokusy byly napůl nepovedené, nevytáhl jsem ruce nahoru.
Jaké jste měl na mítinku ohlasy? Gratuloval vám i rival Storl?
Ten určitě, přišel až jako poslední… Ale jinak byl ohlas velký, Němci tolik nerozlišují své nebo cizí, ocení spíš výkon a vědí, že takový nepadá každý den. Takže se každý se mnou chtěl fotit, bylo příjemné, že Storl jako domácí superstar jen přihlížel. Trenér říkal, že kdybych tam Storla neviděl, takový výkon bych nepředvedl.
Není to váš oblíbený soupeř, že ano?
Nemám rád lidi jako je on, berou rivalitu tak vážně, že sotva pozdraví, odvrací pohled. Sympatičtější mi jsou Američani nebo Novozélanďan Walsh, se kterými se dá bavit. Storl je nabubřelý Němec, který nerad prohrává.
Kolik jste dostal gratulací? Ozval se i nyní už bývalý rekordman Machura?
Nezapisuju si je tužkou, ale pár set mi jich přišlo. (úsměv) Remajz napsal, to mě překvapilo. Od doby, kdy jsem u něj přestal trénovat, mi nikdy negratuloval, možná jen vzkázal přes trenéra, až teď.
Když jste se dostával do špičky, přišel vám jeho rekord 21,93 jako nepřekonatelný?
Přišlo mi to daleko. Až když jsem se dostal já k jednadvaceti metrům, věděl jsem, že když bude rychlý kruh, můžu se taky dostat daleko. Spíš jsem věřil letos v hale, že bych ten rekord mohl smáznout, venku jsem se často zranil a pak to bylo na prd, tak jsem tolik nedoufal. Ale metry jsou to obrovské, z českých rekordů byl jeden z nejkvalitnějších.
Jste třiadvacátým mužem historie, jenž hranici 22 metrů překonal. To už je slušná vybraná společnost…
Někdo mi to psal, taky je pravda, že jich bylo dost chycených. (úsměv) Je určitě příjemné tam být, i letos to dokázali jen mistr světa Kovacs a olympijský vítěz Crouser, předpokládám, že se přidá i Walsh, to je taky dobrá společnost…
Hned v pondělí závodíte na Odložilově memoriálu na Julisce, očekávání fanoušků budou jistě velká…
Samozřejmě bych byl rád, kdybych něco podobného zopakoval, ale slíbit to nemůžu, takové výkony se nepředvádějí pokaždé. Ale když to půjde za 21 metrů, i to je hezký výkon.
Teď už se asi nestane, že by vás na nějaký mítink Diamantové ligy nevzali jako při Diamantové lize v Eugene.
Doufám, že to manažer bude mít jednodušší. Trochu jsem se divil, že mě do Eugene nevzali, i když to nakonec bylo dobře, protože ta cesta by mi asi dala zabrat. Měli tam lidi z olympiády, čtyři Američany, Storl a Bukowiecki mají jméno…
Rázem jste se zařadil i mezi medailové kandidáty na mistrovství světa v Londýně.
Lidí, kteří mají na 22 metrů, je pořád dost. Přibude i Hill, Walsh, Storl může jít taky nahoru. Pro mě je důležité stabilně předvádět výkony za 21 metrů, pak můžu mít klidnou hlavu.
