Staněk se dočkal důstojného vyhlášení, odměnil se kebabem

„Jsem rád, že u záchodků už se medaile nepředávají. Akorát jak nám je tady dali po skončení programu a Turci jsou holt nátura, že jak něco skončí, peláší domů, tak se hala docela vyprázdnila,“ popisoval ceremoniál po pátečním závodě.

Víkend tak měl volný, stihl sledovat závody a před návratem domů došlo i na kebab, pro Turecko typický pokrm. „Jak jsme chodili po městě a viděl jsem ty kebabárny, říkal jsem si, že bych si dal. Udělal jsem chybu a koupil si ho pak až na letišti. Takový malý a strhli mi čtyři stovky. Ale dobrej byl,“ usmíval se silák.

Na rozdíl od předchozích dvou halových ME nebyl letos jediným českým individuálním medailistou, na stupních ho doplnila bronzová tyčkařka Amálie Švábíková.

„Jsem rád za Amálku i Štěpána (trenéra Janáčka). Je mladá a dokázala navázat na úspěchy z mládežníků, což bohužel moc našich juniorských talentů zatím nedokázalo. Pro ostatní je to teď skvělá motivace, že je v dospělé atletice třeba dřít. Tam už se nestane, že máte třeba jeden ročník slabší a kategorii vyhrajete. Tady už čekají všichni ti vlčáci,“ popisoval 31letý vrhač.

Podobně jako čtvrtá medaile z halového mistrovství Evropy v řadě ho hřál i výkon 21,90 m, jeho nejlepší na vrcholné akci. A příslib, že by po více než pěti letech mohl předvést výkon začínající čísly 22.

„V létě jsem tu hranici ostřeloval, předloni v rozcvičování taky, ale to se nepočítá. Určitě to je cíl, ale víc mě těší, že jsem předvedl takový výkon na velké akci, než kdybych hodil třeba 22,30 na mistrovství republiky,“ říká Staněk, jehož absolutní český rekord z roku 2018 má hodnotu 22,17 m.

A tak s trenérem Petrem Stehlíkem bude formu ladit především směrem ke světovému šampionátu v Budapešti. Ale předtím ještě pár dnů odpočinku s manželkou Nelou.

„Asi si pojedeme někam na víkend odpočinout, než vyrazím do Afriky na měsíc, takže mě moc neuvidí. Čeká mě hromada práce před létem a chci hlavně zůstat zdravý, tak musím tělu taky něco vrátit,“ vysvětluje.