Článek
„Nestavím si vzdušné zámky, mám třicetileté zkušenosti i s trénováním slečen. Ale takový talent jsem neměl,“ říká kouč Miroslav Zahořák z pražského Olympu.
Když letos začal s patnáctiletou Bendovou pracovat, tušil, že dostává do rukou dívku s velkým potenciálem. „Oslovili mě její rodiče, pikantní je, že jsem oba trénoval,“ usmívá se Zahořák. Tatínek Jiří byl čtvrtkařem, maminka Nikola (za svobodna Špinová) se věnovala převážně stovce překážek.
Jejich dcera začala s tenisem, a když si chtěla zlepšit kondici atletikou, už u ní zůstala. „Tady si odběhnete závod a máte to za sebou, nemusíte hrát dva sety,“ vysvětluje Bendová.
Bude z ní překážkářka?
Narodila se v Ostravě, ale s rodinou se přesunula do Žebráku nedaleko Berouna. Na tréninky na Olymp dojíždí dvakrát týdně. „Jinak trénuju u nás na poli, běhám kopce, to je nejlepší,“ pochvaluje si a na stadión ji to ani tolik netáhne.
„U nás je jen malinkej a příroda je lepší než tartan. Radši běhám s veverkama,“ směje se dívka, která letos vylepšila (11,77 s na 100 m) a vyrovnala (23,76 s na 200 m) přes 20 let staré české dorostenecké rekordy Hany Benešové a může pomýšlet na finálovou účast při mistrovství světa do 17 let v kolumbijském Cali.
„Atletika ji zatím baví, když si zlepšuje osobní rekordy, práce s ní je výborná a ukazuje, že je dobrá závodnice,“ pochvaluje si trenér Zahořák. Ale možná Bendová, jejímž vzorem je Bulharka Ivet Lalovová, u sprintu nezůstane. „Má také překážkářské předpoklady, možná by jí do budoucna mohla sedět i čtvrtka překážek,“ připouští trenér Zahořák.
