Článek
V minulé sezoně jste hodně bojovala se zdravím. Jak jste na tom na začátku nové?
Začala jsem pravidelně cvičit a kyčel, která mě trápila a vystřelovala mi bolest do zad, nebolí. Probírala jsem to hodně s fyzioterapeutem, podstoupila jsem i nějaká vyšetření, aby se zabránilo únavovým zlomeninám. Bylo mi doporučeno cvičit, cvičit a cvičit, abych tu zátěž, která bude například teď v Africe na soustředění, zvládla bez bolesti.
Přešla jste do oštěpařské skupiny Jana Železného. Jste spokojená?
Cítím se hodně dobře. Hodně let jsem trénovala sama, a i to bylo fajn, protože na sebe máte spoustu času. Ale ve skupině, když už toho máte dost, tak vás ostatní podrží. Jsme velká oštěpařská rodina a je to prima. S Irčou (Šedivou) a Nikčou (Tabačkovou) jsme v atletickém světě nejlepší kamarádky. Snad si nebudeme lézt na nervy, když teď budeme tolik spolu.
Jak probíhaly námluvy s Janem Železným?
Šla jsem za ním na mistrovství světa v Dauhá. Vysvětlila jsem mu věci a problémy, které řešíme. Víťa (Veselý) byl partner, trenér a ještě závodník. Nebylo to pro něj jednoduché. Chtěla jsem mu ulevit. A po dřívějších zkušenostech s panem Železným jsem si říkala, že to bude dobré i vzhledem k olympiádě.
Jaké jsou tréninky? Hodí si trenér ještě?
Hodí, i když žádné dálky to nejsou. Ale když nám vysvětluje nějakou techniku a chce po nás určitý pohyb, tak jen s otevřenou pusou i očima koukáme, jak to dělá. Pořád to v sobě má. Vždycky se ho ptám, proč to taky neudělám jako on, že bych to tak taky chtěla umět. Říká mi, že to můžu okopírovat, ale lepší je si najít k tomu pohybu vlastní cestu.
S jakým cílem pojedete do Tokia?
Vím, že mám na to bojovat o medaili. Fyzicky jsem připravena dobře, i když samozřejmě nemůžu vědět, co se do léta stane. Spíše jde o to, abych zůstala zdravá, našla si v technice ty lepší prvky a házela co nejlépe. A přitom co nejšetrněji s ohledem na tu mou kyčel.
V květnu budete startovat v Ostravě. Jakou má Tretra pozici ve vašem v kalendáři?
Je to srdeční záležitost. Závod doma, ale o to větší tlak a stres. Chci se vždy předvést před domácím publikem. Aby mě lidé viděli házet dobře i naživo a ne jenom v televizi.
To se v loňském roce nepovedlo, viďte? Jediný platný pokus a osmá příčka bylo zklamání asi nejen pro vás.
Můžu si za to sama, ne stadion ani mítink. Moc jsem chtěla a nezvládla jsem to technicky ani v hlavě. Musím to prolomit. Třeba mi pomůže to, že trenér Železný chodí jako ředitel mítinku do sektoru. Bude to nová zkušenost, protože nebývá úplně zvykem, abyste na mítinku měli trenéra tak blízko.