Článek
Řím (od našeho zpravodaje) – Navíc ve velkém stylu. Svůj rozběh vyhrála v čase 51,96 s a se štafetovými kolegyněmi Lurdes Glorií Manuel a nasazenou Ladou Vondrovou se může těšit na nedělní semifinále.
Jak jste se z nachlazení zotavovala? Start na Zlaté tretře jste zrušila až v den závodu.
Na mě to šlo trochu v neděli večer, v pondělí jsem místo rozcvičení odpočívala a nechala rozhodnutí na úterní ráno. A rozhodli jsme se, že to zabalíme, protože jsem nebyla v nějak brutálně ošklivému stavu, ale určitě by závod nepomohl, spíš by mě to zbrzdilo. Takhle jsem stála přibližně týden. Bála jsem se, abych sem mohla odcestovat, hlava musela přesvědčit srdíčko, že Tretru vynechám a připravím se na Evropu.
Byla nervozita před startem s ohledem na poslední týdny velká?
Já nevím, jestli jste slyšeli tu ránu po doběhu. To byl ten kámen, co mi spadl ze srdce. (úsměv) Fakt jsem nevěděla, co ve mně bude. I když věřím, že v mém těle je na čas kolem osobáku (51,25 s), tohle zbrždění asi bude znát. Jsem ráda, že jsem běžela pod 52 sekund. Ale od rána jsem se cítila dobře, hezky jsem se vyspala, všechno šlo jako po drátkách, tak jsem šla do toho rozběhu v klidu i tím, jaké je krásné počasí. Jen se potřebuju trochu rozběhat, protože nejsem vyběhaná.
V závěru rozběhu byla prakticky jasné, že postoupíte, ale nechtěla jste první pozici pustit i kvůli nasazení do semifinále?
Trenér (Jan Hanzl) říkal, že kdybych dobíhala na prvním místě, ať klidně popustím závěr, ale já to nechtěla úplně nechat náhodě. Vnímala jsem vedle sebe Italku Polinarovou a snažila se před ní udržet.
Jste bronzovou medailistkou z mistrovství světa ve smíšené štafetě, nemrzelo vás, že v Římě jste ji v pátek večer neběžela?
Určitě mě to mrzí. Zbožňuju štafety, strašně ráda je běhám, ale i před tím výpadkem jsem měla jeden pokažený závod, tak trenéři nechtěli riskovat. Věděli, že Barča (Malíková) běžela slušně v Ostravě, tak jsem byla pro, aby tu běžela. A je to dobré i pro rozložení sil mezi nás všechny, protože kdybych šla mix, pak individuální závod a ještě ženskou štafetu, asi by mi s tím mankem síly scházely. Barča takhle sfoukne obě štafety a hezky si to rozdělíme.
Ženská štafeta bude hodně důležitá jako poslední šance probojovat se na čas do olympijské Paříže.
Rozhodně. Je to jeden z největších cílů toho šampionátu. Doufám, že nám všem zbude hodně sil do rozběhu, věřím, že na to máme, když se nic nepokazí.
