Hlavní obsah

Sergej Bubka: Životopis legendárního tyčkaře, který překonal 35 světových rekordů

Legendární skokan o tyči Sergej Bubka ukončil kariéru před dvaceti lety, jeho výkony však není schopna napodobit ani většina dnešních závodníků. Slavný tyčkař „vyskákal“ světový rekord pětatřicetkrát, jako první v historii překonal zdánlivě nepřekonatelné mety - 6 metrů a později i 6 metrů a 10 centimetrů.

Foto: Profimedia.cz

Sergej Bubka

Článek

Narodil se 4. prosince 1963 v ukrajinském Luhansku, kde se také poprvé setkal s atletikou, k níž ho přivedl jeho kamarád. Aby mohl svůj potenciál naplno rozvíjet, přestěhoval se později do Doněcku, kde mělo skákání o tyči tradici a hlavně potřebné zázemí.

V mládí udivoval nejen svou atletickou zdatností, ze které následně těžil i celou kariéru, ale také disciplínou. Jeho otec byl vojákem Rudé armády, a odmlouvání tak doma nebylo na denním pořádku.

Na mezinárodní scénu vlétl Bubka jako uragán, když jako poměrně neznámý tyčkař vyhrál mistrovství světa v Helsinkách 1983. Zde také začala jeho neskutečná dominance tyčkařského světa.

Světové rekordy a šestimetrový milník

Poprvé Bubka překonal světový rekord v květnu 1984 v Bratislavě, kdy o dva centimetry přeskočil stávající maximum Francouze Vignerona (5.83 m), a v následujících dvou měsících rekord ještě dvakrát vylepšil. Vigneron si vzal světové maximum zpátky v srpnu téhož roku, Bubka ho však o pár minut později na stejné dráze znovu překonal a titul světového rekordmana poté držel neskutečných třicet let.

Hranice šesti metrů se v té době zdála nepřekonatelná, Bubka ji však zdolal už v roce 1985 v Paříži a centimetry nepřestával navyšovat. Pravidelně tak od Sovětského svazu dostával finanční odměnu za překonání světového rekordu, byť jen o jediný centimetr.

Další důležitý milník měřící 610 centimetrů Bubka zdolal 15. března 1991 v San Sebastianu. Podařilo se mu ho překonat ještě mnohokrát, Bubkovým maximem byl nakonec výkon z července 1994, kdy skočil 6,14 metru.

Tento rekord z italské Sestriere vydržel až do února 2014, kdy ho životním skokem překonal Renaud Lavillenie, který se v Doněcku poprvé a naposled dostal přes 610 cm. Francouzův rekord později překonal Švéd Duplantis.

Mistrovství světa a olympijské hry

Kromě mistrovství světa v Helsinkách se Bubka účastnil i pěti nadcházejících šampionátů a na všech získal zlatou medaili. Čtyřikrát ovládl také halové mistrovství světa.

I přes dlouholetou Bubkovu dominanci se ukrajinskému tyčkaři příliš nedařilo na olympijských hrách. V roce 1984 se kvůli sovětskému bojkotu her neúčastnil, o čtyři roky v Soulu vyhrál zlato. Na hrách v Barceloně (1992) a Sydney (2002) nedokázal zdolat první výšku, v Atlantě (1998) kvůli zranění nenastoupil.

Bubka, který vynikal svou rychlostí, ale také vysokým úchytem tyče, překonal světový rekord celkem 35krát - sedmnáctkrát venku a osmnáctkrát v hale. Kariéru oficiálně ukončil v Doněcku v roce 2001.

Úspěchy Sergeje Bubky
Olympijské hryvítěz (1988)
Mistroství světavítěz 6x (1983, 1987, 1991, 1993, 1995, 1997)
Halové MSvítěz 4x (1985, 1987, 1991, 1995)
Mistroství Evropyvítěz (1986)
Halové MEvítěz (1985)

Život mimo tyčkařský sektor

Ve světě atletiky je Bubka velice aktivní i mimo závody. Od roku 2007 je viceprezidentem Světové atletické federace a byl členem několika vrcholných komisí. Je také předsedou Ukrajinské olympijské komise. Na univerzitě v Kyjevě získal doktorský titul a působí také v politice - mezi léty 2002 a 2006 byl ukrajinským poslancem.

Tyčkař, který většinu kariéry závodil v sovětském dresu, je držitelem Leninova řádu, Řádu Rudé hvězdy práce, časopisem Track and Field News byl zvolen nejlepším skokanem o tyči 20. století a podle časopisu L'Équipe byl Nejlepším sportovcem světa v roce 1997.

Bubkův bratr Vasilij byl také skokanem o tyči, jeho syn Sergej je profesionálním tenistou.

Související témata: