Článek
Byla jste už hodně nedočkavá, až si opět zaskáčete v závodě?
Osm a půl měsíce je dost, čekání bylo dlouhé. Mám za sebou jen tři skokanské tréninky, ale chtěla jsem koleno zatížit, protože v přípravě si člověk dává pozor. S technikou se peru, předváděla jsem paskoky, ale 420 centimetrů jsem v tom lijáku skočila...
Co s vaším kolenem přesně je? Stále bojujete se zánětem?
Přesně tak, je tam dlouhodobě, i šlachu mám opotřebovanou a řekli mi, že už to lepší nebude. Na soustředění jsem šla klusat a druhý den jsem nemohla chodit, pořád jsem zkoušela, co můžu a co ne. Obstřiky po návratu nepomáhaly, až jsem našla léčbu, která zabírá. Zase se k ní asi vrátím, protože teď jsem dlouho nebyla.
O co se jedná?
O pijavice. Na šlachu nic nezabíralo, konzultovala jsem to i s docentem Kolářem a doktoři říkali, že pomůže už jen operace. Tak jsem sáhla do středověku, zkusila pijavice a ze dne na den jsem začala fungovat.
Jak probíhá taková procedura s pijavicemi?
Na první aplikaci jsem dostala tři, byly přisáté přes půl hodiny a bumbaly. Naposledy jsem jich měla pět, dává se až deset, ale na menší plochu je to zbytečné. Těch pět už tam nebylo tak dlouho, pijavice do mě pustí ty své léčivé enzymy a pak pijou, dokud se nepřežerou a neodpadnou. A pak je koleno pěkně prokrvené.
Přece jen je to nezvyklá léčba, jaké to bylo, když jste pijavice měla na koleni poprvé?
Strašný. Mám panickou hrůzu z hadů i žížal, ale člověk o nich ani neví. Trochu to štípe, spíš je pak nepříjemné, když to půl dne krvácí a člověk chodí s plenou přes koleno... Nevypadá to úplně hezky, kdybych si sundala ten tejp přes koleno, asi se leknete.
Jak jste se k léčbě pijavicemi vůbec dostala?
Byla jsem na svatbě známému a shodou okolností tam byl pán, který se mě ptal, proč nezávodím. Říkala jsem mu o koleni a on reagoval: „Mám super léčbu, zkus pijavice." Nejdřív jsem si ťukala na čelo, ale když mi řekli, že by byla jediným řešením operace, tak jsem zkusila tohle. Jasně, úplně vyléčené to nikdy nebude, koleno schytává při skákání rány, ale snad ještě jednu sezónu vydržím.
Poslední? Vždyť je vám čerstvých jednatřicet...
A skáču už sedmnáct let. Patnáct jsem neměla žádné zranění, ale předloni mě chytla plotýnka, loni koleno... Jenže takhle končit nechci, určitě si chci zazávodit na mistrovství světa v Londýně.
