Článek
O tom, že ze Skotska pocházející Eddie Stewart se svou manželkou Miriam mají šikovnou dceru, se vědělo, byť Janoušek rodinu nadšenou do běhání v tu dobu blíže neznal. „Na Děkance je komunita lidí, kteří se věnují atletice a mají ji rádi. Byli tam i zkušenější trenéři, ale já dostal důvěru a jedna z těch tří slečen, které ke mně tehdy přišly, teď stojí tady,“ ohlédl se o kousek vedle.
Tam právě Stewartová rozdávala rozhovory po návratu z Valencie, kde opět posunula český rekord na královské vytrvalecké distanci už na skvělých 2:23:44. Pro srovnání, v letošních evropských tabulkách je 29letá Češka šestá (třetí z rodilých Evropanek), rychleji běželi v tomto roce jen tři čeští muži.
Když má Janoušek, jenž příští rok oslaví čtyřicáté narozeniny, vypíchnout jednu vlastnost, která jeho svěřenkyni pomohla proměnit se z nadějné teenagerky do pozice elitní evropské běžkyně, neváhá.
„Pokora,“ vypálí. „Mohl bych jmenovat cílevědomost a další vlastnosti, ale tu pokoru vůči ostatním lidem a skromnost má v sobě. Když se nedaří, dokáže se z toho poučit,“ cení si.
Maratonská cesta Stewartové totiž nevede jen od úspěchu k úspěchu. Nejednu slzu uronila, když splnila limit na olympiádu do Tokia, ale nevešla se mezi tři nominované. Hodně se protrápila o rok později evropským šampionátem v Mnichově.
Moira Stewartová se svým koučem Václavem Janouškem.
A když se letos dočkala olympijské účasti v Paříži, za cílem byla hodně skleslá z toho, že 66. místem zdaleka neukázala, na co měla natrénováno.
I kvůli stresu, který jí vrcholná akce přinesla. „Už když jsme byli před závodem na snídani, byla úplně mimo. Byly to pro ni velké nervy a tlak. Ani ne od lidí, spíš sama od sebe, chtěla uspět. Sama cítila, že kondičně byla připravená skvěle, a v dalších závodech to i předvedla,“ těší kouče, že sinusoida sezony nabrala před podzimními závody ve Valencii správný směr.
„Je to nahoru dolů, jak po horské dráze,“ popisuje Janoušek. „Maraton je specifický. Vstupuje do něj strašně věcí od počasí, tratě, občerstvování, jak vám to ten den sedne, u holek můžou přijít měsíčky. Těch drobností je spousta, takže když si pak všechno sedne a podaří se výkon, na který trénujete, je úžasné to prožívat,“ přiznává.
Takové pocity měl, když stál ve Valencii u cílové rovinky a sledoval, jak skvělým finišem Stewartová za sebou nechává úspěchy ověnčené Fionnualu McCormackovou z Irska či Američanku Sarah Hallovou. „Tam bylo vidět, že do toho dala závodnické srdce, které vždycky měla. Dodá jí hodně sebevědomí, že dokáže porážet tak dobré soupeřky,“ je přesvědčený.
A deváté místo na špičkově obsazeném maratonu i výsledný čas vzbudily v běžeckém světě rozruch. Po závodě Stewartová Janouškovi posílala printscreen ze svého telefonu s novými sledujícími na Instagramu, kde překročila hranici 5000 fanoušků. Přibyly špičková Britka Charlotte Purdueová či úřadující mistryně Evropy Alexandra Lisowská, lajkem ocenila její výkon Australanka Genevieve Gregsonová. „Všechno holky, ke kterým jsem vzhlížela,“ hřálo ji.
„Já instagram dlouho neměl, založili mi ho až svěřenci ve skupině a žádný nový sledující mi nepřibyl,“ s úsměvem reagoval Janoušek. „Ale bylo vidět přímo ve Valencii, že některé Moira překvapila. Holky se s ní bavily, fotily, gratulovaly jí,“ postřehl.
Byť je jeho svěřenkyně letos šestá nejrychlejší v Evropě, není koučem na plný úvazek. Trénovat Stewartovou i další svěřence chodí před nebo po práci. „Asi by někdy bylo lepší, kdybych Moiru viděl častěji. Ale já bych s ohledem na rodinu profesionální úvazek ani nechtěl, abych musel být tři měsíce někde na soustředění,“ vypráví Janoušek, jenž má doma čtyři malé děti.
„Známe se tak dobře, že to funguje i na dálku, když si zavoláme nebo napíšeme. Moira to takhle zvládá a jsem rád. Spíš by se hodil nějaký sparingpartner. Když jsme byli na Zadově, majitel ubytování je běžec, absolvoval s ní nějaké tréninky a byla fakt ráda, že tam v horách není sama,“ viděl Janoušek, jenž je bývalým mistrem republiky na patnáctistovce a v barvách Spartaku Praha 4 stále v ligových soutěžích závodí.
Teď ho čeká chystání návrhu plánu na příští rok, který by ideálně měl vyvrcholit na světovém šampionátu v Tokiu. Před případným startem na některém renomovaném maratonu na jaře zřejmě sehrané duo upřednostní evropský šampionát v silničních bězích v Belgii, kde by na půlmaratonu mohla bojovat o přední příčky.
Ale i v maratonu mají před sebou další cíle. „Rychlostní rezerva tam ještě je,“ shodují se Stewartová s Janouškem. Třeba i směrem k času největší české běžecké legendy Emila Zátopka, jenž helsinský olympijský maraton slavně vyhrál v čase 2:23:03.
„Když se dívám do diskuzí, lidé si občas rádi rejpnou, že ten čas nic neznamená. Tak kdybych zaběhla lepší výkon než taková legenda, to už by Češi konečně znali,“ směje se Stewartová.
