Článek
Na stehnech má tetování. Na levém slovo impossible (nemožné) se škrtnutou předponou, na pravém why not (proč ne). „Nechal jsem si to udělat po halové sezoně s tím, že to bude takové moje motto,“ líčil. A že nic není nemožné, dokázal na táborské dráze.
Však čerstvý finalista mistrovství Evropy do 23 let šel do šampionátu s osobním rekordem 20,64 s. A srazil z něj čtvrt sekundy! „Neuvěřitelně nečekané. Vždyť já chtěl běžet čas 20,60, jako limit českého svazu, abych se za rok mohl nominovat na mistrovství Evropy. Tohle jsem nečekal,“ žasnul, když srazil šest setin ze dva roky starého rekordu Jana Jirky.
Před osmi lety se byl podívat na halovém evropském šampionátu v pražské O2 areně, aby viděl jeden z triumfů tehdejšího halového čtvrtkařského krála Pavla Masláka.
„Tím to tehdy začalo. Přišel jsem na Duklu, trénoval mě Martin Chyba. Pak jsem přešel k Michalu Novákovi a ta spolupráce nám sedí,“ pochvaluje si přípravu pod koučem, který se vedle atletů stará o kondici třeba i olympijské vítězky ve snowboardkrosu Evy Adamczykové.
„Občas se potkáme v posilovně, má přece jen jinou přípravu. Ale trenér je všestranný a je vidět, že nám to funguje, navíc je úžasný člověk,“ chválil Nováka.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Macíka může hřát, že svůj někdejší vzor a inspiraci Masláka už na dvoustovce dokáže porážet, tak jako se mu to povedlo i ve finále dvoustovky v Táboře. „Pro mě je neuvěřitelná čest s ním trénovat v jednom klubu a závodit, však je ten nejlepší, co kdy český sprint měl,“ smeká před Maslákem, jenž držel český rekord na dvoustovce před Jirkou.
Maslák startoval na třech olympijských hrách a podobné přání má i Macík, byť na dvoustovce se evropských sprinterů prosazuje ještě méně. „Je to těžké, ale rád bych se za rok viděl na startu v Paříži, to je můj sen,“ přiznává.