Článek
Běžecký univerzál, který od juniorských let sbíral úspěchy na tratích od osmistovky přes tři kilometry překážek po krosy, hledal cestu ven z běžeckého trápení. „Ani v tréninku to nebylo ono, běh mě neuspokojoval, něco tomu chybělo,“ vypráví šestadvacetiletý Holuša.
A tak se rozhodl změnit prostředí. Ve skupině trenéra Dalibora Kupky trénoval po boku Zuzany Hejnové či Pavla Masláka, ale chyběl mu parťák na delší tratě.
Vytáhla ho skupina
Proto na podzim zamířil k brněnskému trenérovi Jiřímu Sequentovi, kde mu společnost dělá třeba další účastnice halového mistrovství světa Lenka Masná, nebo vytrvalci Milan Kocourek s Jiřím Homoláčem. Místo osmistovky je teď jeho hlavní tratí patnáctistovka.
„Když je člověk běžcem tělem i duší, musí mít radost z pohybu. A ta se mi po dvou letech vrátila,“ nadšeně popisuje. „Díky trenérovi jsem se zase dostal do psychické pohody, skupina mě vytáhla zpátky. Naběhal jsem kilometry, shodil kilogramy. Jsem nesmírně rád, že jsem se z toho dostal,“ pochvaluje si Holuša.
Pozitivní subjektivní dojmy potvrzují i výsledky. Před měsícem zaběhl halový český rekord na patnáctistovce 3:38,79, osobní maximum si při mítinku Praha Indoor vylepšil i na trojce na 7:53,21.
„A to jsem po pěti kolech myslel, že to zabalím. Byl jsem nachlazený, špatně se mi dýchalo. Teď už je to dobré, vím, že v Sopotech můžu ten český rekord ještě vylepšit a snad i bojovat o medaili,“ věří Holuša.
