Článek
Dvakrát byla na mistrovství světa i Evropy juniorů, ale pak se několik let trápila i kvůli zdraví. V kvalifikaci skončila na ME v Göteborgu i letos na halovém ME v Turíně. Tentokrát ale měla úspěch na dosah. "Letos jsem jezdila po světě, abych ukázala, že nějaká Ptáčníková existuje, a vzalo mi to dost sil. Příště budu závodit méně, abych byla připravená na vrchol sezóny," plánovala hned po kvalifikaci.
Nebyla spokojená ani zklamaná. "Jen trochu smutná," prohlásila. "Ale doufám, že tohle byl jen záchvěv a slzy nebudou," glosovala své červené oči. Závod si prý zkazila sama hlavou. "Nedělala jsem žádné velké chyby, ale moc jsem chtěla a na skoky jsem příliš spěchala. Nesešla jsem se s rychlostí ani technikou," uvedla. Prožila si i horkou chvilku po skoku na 440 cm, kdy se jí zamotala hlava. "Málem jsem sebou švihla," řekla třiadvacetiletá tyčkařka.
Před kulisou 40 000 fanoušků závodila poprvé. Ale nevadilo jí to. Ani když se rozcvičovala skoro dvě hodiny před zahájením závodu už na ploše kvůli slavnostnímu zahájení. "Divila jsem se tomu, ale pak nám rozcvičku čtyřikrát kvůli ceremoniím přerušili," popisovala. Ani atmosféra a rachot při skocích německých tyčkařek jí nevadil. "Člověk to cítí, mohou se mu roztřást z toho randálu kolena, ale na mě to nijak nepůsobilo," uvedla dcera bývalého sprintera Františka Ptáčníka.
Nakonec obsadila dělené šestnácté místo. "To není na první mistrovství světa špatné," snažila se vyloudit úsměv. Její přítel Petr Svoboda přišel nedávno s teorií, že když se v jejich páru nedaří jednomu, druhému ano. "Takže teď čekám tu medaili," vykládala Ptáčníková už v lepší náladě. "Doufejme, že mu to vyjde líp než mně," dodala.
