Článek
EUGENE (od našeho zpravodaje) – Před cestou do Eugene dostala od sedmiletého syna svého partnera hokejisty Petra Vrány jasný pokyn. „Leo řekl, že jestli nebudu mít medaili, tak se nemám vracet domů,“ se smíchem vyprávěla jednatřicetiletá oštěpařka.
První krok k naplnění dětského přání zvládla, ostatně jména obou svých blízkých měla napsaná i na vnitřku svého startovního čísla.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Dny před kvalifikací se potýkala s nachlazením, proto se maximálně snažila šetřit síly. „I rozcvičování jsem pojala velmi rychle, jen abych rozhýbala svaly, nešla jsem tolik pokusů jako ostatní holky,“ popisovala.
A nezdržovala se ani v kvalifikaci, prvním pokusem poslala oštěp na 60,59 m. Na hranici limitu 62 a půl metru nedosáhla, ale byl to výkon, kterým si zajistila celkové šesté místo. Kvalifikace se totiž odehrávala v duchu celé letošní sezony, kdy v ženském oštěpu nepadají ohromující výkony, na finálovou dvanáctku tak stačilo překonat jen 59 metrů, což je nezvykle málo.
Ogrodníková si toho byla vědoma, a tak třetí kvalifikační pokus po konzultaci s trenérem Janem Železným už vynechala. Byť ještě teoretická hrozba, že by ji překonalo sedm soupeřek, a poslalo tak mimo finále existovala. „Ale to by se musel stát nějaký zázrak, bylo lepší pošetřit co nejvíc sil, abych měla energii na finále,“ vysvětlovala pragmatickou strategii.
Obavy ze stavu sektoru se nenaplnily. „V tretrách nepůsobil vůbec špatně. Asi dvě holky uklouzly a měly pád, ale mně to neklouzalo. Uvidíme, co u kluků, ti hází větší bomby,“ hodnotila Ogrodníková.
Do medailových bojů půjde s posíleným sebevědomím, však šedesátku v závodě překonala poprvé od poloviny června. „Ale to jsem hodně závodila. Potřebovala jsem absolvovat víc házecích tréninků, aby byl čas upravit detaily a eliminovat chyby,“ líčí úřadující vicemistryně Evropy.
Výhra Kitagučiové
Souboj o zlato nemá favoritku. Nejstabilnější formou se prezentuje Haruka Kitagučiová, svěřenkyně českého kouče Davida Sekeráka, která po vítězství v Diamantové lize v Paříži ovládla i kvalifikaci v Eugene, když jako jediná přehodila 64 metrů.
„Finále je za dva dny, v něm na kvalifikaci nezáleží,“ připomíná Ogrodníková starou atletickou pravdu. „Ale po posledních dnech jsem šťastná, že jsem postoupila. Jak jsem bojovala s nachlazením, potřebuju, aby si tělo odpočinulo, a doufám, že tam to bude ještě lepší a budu bojovat o medaili,“ věří Ogrodníková.
