Článek
Bylo vidět, že vám rozběh vzal hodně sil.
Měla jsem toho plný brejle. Bylo to těžké a na mě docela rychlé. Bohužel jsem se prala se soupeřkou v zatáčce, trochu mě to zbrzdilo, téměř zastavilo a ubralo mi to síly. Přitom mi přišlo, že ve finiši ještě síly mám, úplně spokojená být nemůžu.
I pořádná porce schodů od cíle do novinářské mixzony vám dala zabrat.
Já nevím, jak jsem vypadala, ale už jste druzí, kdo mi to říká, takže asi to pro mě bylo náročnější než celá osmistovka. (úsměv)
Vyčerpaná Diana Mezuliáníková v cíli rozběhu závodu na 800 metrů.
Těší vás, že jste ve finiši předběhla aspoň Uruguayku Rodríguezovou?
Samozřejmě, tabulkově jsem na tom tady nebyla úplně dobře, takže každá zdolaná soupeřka dobrá. Myslím, že i na páté místo bylo, ale bohužel.
Stály vás síly už úvodní metry, kdy jste dobíhala soupeřky?
Přišlo mi, že to holky docela přepálily. Na startech jsem zapracovala a říkala si, že bych na chvostu být neměla. Fakt to rozjely, ale na dvoustovce se tempo trochu zabrzdilo.
Přišlo vám vůbec, že startujete na mistrovství světa? V hledišti moc diváků není…
Kulisa tady dobrá není, ale i na ty „nezajímavé“ rozběhy nějací diváci přišli, slyšela jsem je fandit celou čtyřstovku. Jak je to stadion pro několik desítek tisíc lidí, tak když jich nepřijde hodně, vypadá opuštěně. Pro mě to byl neskutečný zážitek.
Diana Mezuliáníková po rozběhu osmistovky s účesem v národních barvách.
Ve vlasech jste měla zapletené provázky v českých národních barvách, to byl okamžitý nápad?
To ne, přemýšlela jsem o tom docela dlouho. Z části jsem si to dělala sama, z části mi pomáhala další běžkyně Martina Hofmanová.
Jak jste zvládla hojně diskutovaný přechod z vyhřátého rozcvičovacího stadionu na klimatizovanou hlavní plochu?
Je to tu pořád z tepla do zimy, což je trochu nepříjemné, ale jsme tu dva dny a nijak mě to nestihlo oslabit. Platilo, co slíbili, že chodba na rozcvičovák se postupně ochlazuje a na stadionu to bylo v pořádku.
Dokážete se vžít do pocitů maratonkyň, které o půlnoci místního času vyrazí do horkých katarských ulic?
Je mi jich strašně líto. My se včera šly rozcvičovat na stadion poměrně pozdě a pořád bylo venku strašně teplo. Nezávidím jim to a myslím, že kdo přežije, vyhrál.
