Článek
Oznámili jste zrušení závodů s velkým předstihem, navíc teď, když už se opatření rozvolňují. Nebylo rozhodnutí předčasné?
Jednali jsme o tom velmi dlouho. Museli jsme rozhodnout už nyní, jednak z hlediska produkce, dodavatelů, externích pracovníků, partnerů, dobrovolníků, ale hlavně kvůli běžcům. Tvrdě trénovali a zaslouží si to vědět s předstihem. Stejně tak běžci ze zahraniční si potřebují přebookovat letenky, zajistit si včas ubytování… Co nás trápí nejvíc, stejně jako všechny ostatní, je nejistota. Chceme vyhrát, ale nevidíme cíl. Je to test naší vytrvalosti, duševní síly, naší disciplíny, našeho odhodlání. Je to prostě, jako kdybychom běželi maraton. Do cíle doběhneme, dříve nebo později. Teď se ale musíme rozhodovat podle aktuální situace.
Účastníkům jste zrušení oznámil formou osobního dopisu…
Opravdu jsem neplánoval takový dopis psát… Každý z nás měl nějaké plány, cíle, sny nebo novoroční předsevzetí. Ať už to byly osobní výzvy, dobrý byznys, nebo osobní rekord. Můj cíl byl, jako vždy, udělat ještě lepší závod než minule a udělat to, co jsem sobě a vám všem slíbil před 27 lety: běžecké akce na světové úrovni v České republice, které budou podporovat všeobecné blaho země. Mrzí mě to vůči běžcům, kteří na závod trénovali. Máme několik PIM Kingů, kteří běželi zatím pokaždé. A letos nic.
Zrušil se i půlmaraton, který byl součástí SuperHalfs. To je nový projekt, o kterém se mluvilo jako o Lize mistrů pro evropské půlmaratony. Letos tedy neodstartuje?
Je to velká škoda. Měl to být velkolepý globální launch a jsem pyšný, že nápad a management exportuje Česká republika. Cardiff, Praha a Lisabon jsou zrušené, Valencie a Kodaň zatím ne, ale nemyslím si, že to letos zvládnou. Běžci si na svou Ligu mistrů musí počkat do příštího roku. Díky posunutí půlmaratonu v Lisabonu otevře sérii příští rok právě Praha, takže se to celé zahájí tady u nás. Moc se na to těším, až běžci začnou sbírat razítka do svých pasů a až budeme moci přivítat v síni slávy první finishery, kteří objedou pět nejlepších evropských půlmaratonů.
Dál chystáte závody mimo Prahu v rámci seriálu EuroHeroes. Opravdu budou?
Pevně věříme, že se všichni budou i přes léto chovat zodpovědně a nic se nám tady nerozšíří. Počítáme, že po prázdninách bude možná účast na hromadných akcích do 5 000 lidí, takže bychom naše EuroHeroes závody mohli s Evropskou atletikou pořádat. Budeme tak jedni z velmi mála, kteří budou letos dělat elitní závod. Díky tomu rozšíříme naši myšlenku a výherci se opravdu objeví na titulních stranách po celém světě. Takže ano, opravdu bychom je chtěli. Bylo by skvělé ukázat, že Česko je připravené na „the new normal“. Chceme ukázat, že jsme schopni a připraveni demonstrovat nová opatření při organizaci závodu.
Zrušení závodů vás zasáhlo i finančně. Čekáte podporu od státu?
Velké sportovní akce jsou teď důležité pro město. Lidé chtějí cestovat a města jim musí dát naději, že ty velké akce zase budou. I velkoměsto jako New York se musí postavit a říct „we are open”! A masové akce jsou větším tahákem než jakákoli marketingová kampaň. Velké akce, pokud jsou dobré, mají velké pokrytí v médiích. My můžeme ukázat, že Česká republika je zpátky v normálním režimu a může vítat turisty. Nic nepodpoří ekonomiku tolik jako turismus. Zároveň také podporujeme zdravý životní styl. Obezita je největší choroba společnosti, a sportem se jí dá předcházet. Navíc závody v České republice jsou certifikované atletickou federací a jsou na seznamu těch nejlepších na světě. Stále to pokládáme za zázrak. Byla by velká škoda o to přijít. Pro sport, pro zemi a pro hlavní město, pro Čechy.
Běžcům jste se rozhodli nahradit zrušené závody dalšími akcemi.
Spustili jsme letní výzvu Česko běží dál a běháme po celé republice na trasách Mattoni FreeRun. Máme síť 90 pětikilometrových tras, které jsou certifikované Českým atletickým svazem. Na většině z nich běhá pravidelně skupina s koučem. Máme tedy pokryto a nemusíme dělat virtuální závody, jako ostatní. Běháme, kde to známe. Také jsme otevřeli registrace na čtyři závody na originálních místech. Teď o víkendu byl krásný závod na letišti v Karlových Varech, ještě nás čeká příští týden letiště v Českých Budějovicích a pak v Praze. Běžci se opravdu dostanou na letištní plochu. Přijedou na terminál, projdou kontrolou na gate, ukážou svůj pas a poběží po runwayi, podél které uvidí letadla. Prvního srpna pak ještě běžci poběží sklepením v plzeňském pivovaru. Chceme aspoň takto poděkovat běžcům za věrnost.
Běhají teď lidé víc, nebo naopak ztratili motivaci kvůli přesunutým závodům?
Covid nám ukázal jednu věc: jak je běhání jednoduché a dostupné všem. Byla zavřená fitness centra, a tak lidé vyrazili běhat. A nejen sportovci. Dlouhou chvíli měli všichni a nejjednodušší, co můžete udělat, je se rozběhnout. Karanténa nám ukázala, že lidé prostě a jednoduše potřebují pohyb. Psali nám běžci ale i neběžci, ať je naučíme běhat. Proto jsme teď v našem Running Mallu otevřeli zcela nově Běžeckou školu. Budoucnost má stále mnoho otazníků. Nám to ale dává prostor být kreativní a inovovat. Já to vidím optimisticky. Emil Zátopek řekl, že je lepší trénovat ve špatných podmínkách, protože při závodě pak ucítíte obrovskou úlevu. To mě v těchto dnech tlačí dál.