Článek
Jaké je chystat se na šampionát v době, kdy už jste mívala po sezoně?
Je pravda, že teď se cítím nejlépe z celé sezony. Problémy s achilovkou naštěstí ke konci léta odezněly, tak jsem se mohla chystat naplno. Udělali jsme hodně práce, snad to tělo pobere, když si odpočinu. Měla jsem vždycky ráda podzimní závody, ostatně minulý pátek jsem si připomněla jedenáct let od světového rekordu.
Přitom jste si na začátku sezony nebyla jistá, jestli na mistrovství světa pojedete.
Nakonec ta sezona zatím předčila očekávání. Už jen to, že jsem postoupila do finále Diamantové ligy, jsem brala jako úspěch. Na druhou stranu to, že mi sedí podzimní závody, znamená, že mi nesedí závodit ve 40 stupních, což pro mě bude velká novinka, ale je fajn, že i po těch letech v atletice můžete poznat něco nového. Každopádně sebevědomí mám, určitě bych byla ráda, kdybych v Dauhá předvedla svůj nejlepší letošní výkon.
Oštěpařka Barbora Špotáková před mistrovstvím světa v atletice v Dauhá.
Zatím nejdál jste hodila hned na startu sezony 63,85, jedenáct soupeřek letos hodilo dál.
Já konkurentky nikdy úplně nesledovala, pro mě je zásadní se soustředit na sebe. Přijde mi, že je to otevřené, když se povede hodit kolem 65 metrů, bude možnost myslet na medailové pozice, a to není zase tak daleko. Ale holky se můžou splašit, budeme moudřejší po kvalifikaci.
Ta bude v Dauhá pouhý den před finále.
To je docela tvrdé… V tomhle věku (38 let) už se hůř regeneruje, ale když předvedu v kvalifikaci dobrý hod, neměla bych si nějak ublížit. Navíc všechny holky jsou docela bolavé, všimla jsem si v Curychu, jak se drží za lokty. Jak jsem nemohla kvůli achilovce běhat, nedostávala jsem takové rány, tak třeba budu ve výhodě. Některé holky můžou být vymlácené, třeba Běloruska Chaladovičová měla za vrchol Evropské hry v Minsku a už je znát, že je unavená.
Vy budete v Dauhá v roli obhájkyně zlata.
Tak to neberu, přece jen se od té doby odehrálo docela dost věcí. Pro mě je důležité, abych z toho závodu měla dobrý pocit. Očekávání je lepší brzdit a pak z toho být třeba příjemně překvapený. Jak jsem se vracela po porodu, holky vycítily, že jsem porazitelná, tak věřím, že si to v Dauhá vylepším, holky postraším a ukážu, že nepatřím do starého železa. Olympiáda v Tokiu je neskutečně blízko, tak by bylo fajn trošičku zahrozit.
Vy jste získala dva světové tituly přímo na stadionu, třetí nedávno dodatečně po diskvalifikaci Rusky Abakumovové v Tegu 2011. Převezmete si zlato přímo na stadionu?
Ta nabídka byla, ale já ji odmítla. Já tam jedu závodit a bojovat o další medaili, tak by bylo zvláštní tam mít další ceremoniál.
Na který z předchozích šesti šampionátů máte nejhezčí vzpomínky?
Naštěstí se mi podařilo na hodně z nich mít krásné vzpomínky. Teď hlavně na ten poslední v Londýně 2017, kam přijelo hodně fanoušků z Česka a mně se podařilo po deseti letech získat titul mistryně světa. A vyhlášení bylo hned po závodě, takže všichni fanoušci tam zůstali a zpívali jsme hymnu společně. To bylo asi nejhezčí.
Oštěpařka Barbora Špotáková během mítinku Zlatá tretra.
Budete mít své fanoušky i v Dauhá?
Na mistrovství světa vždycky Bára Ultras jezdili, ale Dauhá se vzdali. Spíš shánějí letenky a ubytování na olympiádu v Tokiu, přece jen jsou to nákladné destinace. Pro mě je to motivující.
Váš partner Lukáš do Kataru vyrazí?
Určitě, to se nám osvědčilo. Když nejede, není to ono, jsem ráda, že ho budu mít s sebou. Do hlídání se zapojí babičky, které hodně pomáhaly už teď. Odloučení nebude tak na dlouho, letíme později než většina přípravy.
Letos už vás starší syn Janek začal chodit do školy, je to pro vás časově náročnější?
Jen organizačně, ale všechno se dá zvládnout. Naštěstí jsme všichni zajedno. Řekli jsme si, že to zkusíme do Tokia společně utáhnout. Zatím to jde, všichni fungují na sto procent a berou to tak, že to má ještě smysl.
