Revoluční změna má zelenou. Ze skoku dalekého na zkoušku zmizí odrazové prkno

Podnět zasáhnout do dějin atletiky vyšel ze studií vysokého počtu přešlapů. Výkonný ředitel World Athletics Jon Ridgeon v podcastu Anything but Footy celou věc vysvětlil:

„Snažíme se dělat kroky, které jsou možná méně populární, nicméně by mohly náš sport ještě více zatraktivnit.“

Pro dokreslení situace, například na mistrovství světa v Budapešti 2023 byla až třetina pokusů neplatných.

„Takhle to dál nejde. To je ztráta času. Takže místo startovací desky testujeme zónu vzletu.“

A jak to bude v praxi vypadat?

„Budeme měřit vzdálenost od místa, kde sportovec vzlétne, do místa, kde v písku přistane,“ vysvětlil Ridgeon.

„To znamená, že se bude počítat každý skok. Přispěje to k větší dramatičnosti soutěže. Zároveň tím hledáme způsoby, jak získat okamžité výsledky, abychom nemuseli čekat půl minuty, než se verdikt dostaví. Budeme ho mít okamžitě,“ pokračoval generální ředitel World Athletics.

Z plánu tímto způsobem zpopularizovat královnu sportu ale vstávají některým závodníkům vlasy hrůzou na hlavě.

„To jsou psí lejna,“ ulevil si řecký skokan do dálky Miltiadis Tentoglou.

Mistr světa a dvojnásobný olympijský vítěz pak už klidnějším tónem objasnil, proč je proti razantní změně v jeho disciplíně.

„Teď musíte běžet jako sprinter a perfektně trefit prkno, což je nejobtížnější částí skoku dalekého. Samotný skok už je snadný. Takže pokud to chtějí eliminovat, skok daleký by byl nejsnazší atletickou disciplínou. Pokud se to stane, skok daleký už dělat nebudu. Přejdu na trojskok,“ pohrozil Tentoglou.

V jeho odmítání ho podpořila legenda ve skoku do dálky i sprintu Carl Lewis.

„Skok daleký je nejtěžší závod v atletice. Tímto rozhodnutím by se z něj akorát vyloučila nejtěžší dovednost. A že se při něm přešlapuje, což přináší neplatné pokusy? To se můžou při v basketbale zvětšit koše při trestných hodech,“ navrhuje tak trochu ironicky nejlepší skokan všech dob.

„Nemůžete dělat změny ve sportu, který byl v podstatě vynalezen před 150 lety, aniž by to vyvolalo nějakou kontroverzi. Skok do dálky je v programu novodobých olympijských her od jejich vzniku v roce 1896 v Aténách. Navíc byl součástí klasických her ve starověkém Řecku,“ upozornil Ridgeon.

Proto je jasné, že organizace Světová atletika nehodlá tlačit na pilu.

„Tento rok strávíme testováním. Pokud to neprojde, nikdy to nezavedeme. Nebudeme zavádět věci jen tak z rozmaru, protože jeden z nás si myslí, že je to dobrý nápad,“ poznamenal Ridgeon.

Skákání bez prkna by mělo začít na méně významných akcích. Tak aby se nápad stal oficiálním od roku 2026 na velkých soutěžích, včetně olympijských her v Los Angeles v roce 2028.

„Opravdu chceme strávit následující dva roky důkladným zkoumáním, jak se změna uchytí, či naopak,“ uzavřel Ridgeon.

Nicméně výsledky budou platné pro mezinárodní žebříčky, rekordy a minima jako na každém jiném mítinku, tvrdí hlasy ze Světové atletiky.

Premiéru si „nový“ skok do dálky odbyde už tuto neděli na halovém mítinku ISTAF v Düsseldorfu. A vyzkouší si ho atraktivní host, domácí závodnice Malaika Mihambová. Starým způsobem dosáhla na zlatou olympijskou medaili v Tokiu a stříbro vloni v Paříži.

„Nakonec by to mohlo udělat skok daleký napínavějším. Optimální skoky jsou pravděpodobnější se vzletovou zónou, protože my sportovci se nemusíme soustředit jen na prkno, ale můžeme využít všech aspektů pro optimální místo odrazu. Ráda si změnu vyzkouším,“ prohlásila Mihambová.