Článek
Co se vybavilo těm, kteří se potkávali se Zátopkovými na stadionu či u nich doma?
Barbora Špotáková, dvojnásobná olympijská vítězka v oštěpu
„Vydláždila nám cestu. Je hrozná výhoda, když můžete někoho následovat. Vzpomínám na mistrovství republiky v Plzni v roce 2004. Já pořád házela těsně pod šedesát, ale skončila jsem třetí. A ona mi říkala, že to furt není dobrý a technika stojí za pytel. Já z toho pak byla zklamaná, ale teď vím, že je dobře, jak byla upřímná. Lepší než někomu mazat med kolem pusy, to já kolikrát neumím. Byla úžasný člověk, chtěla bych mít její elán až do těch 97 let.“
Oštěpařské legendy Dana Zátopková a Barbora Špotáková.
Jarmila Kratochvílová, světová rekordmanka na 800 m
„Bylo mi ctí se s Danou a Emilem potkat, z každého setkání jsem si vzala něco do života. Na společných besedách mi vždycky Dana říkala, ať začnu mluvit jako první, protože jak spustí Emil, už se nezastaví. A vzpomínám, jak jsem na mistrovství světa v Helsinkách v roce 1983 vyhrála čtvrtku, slyšela jsem Finy volat Zátopek, Zátopek. To pro mě byla velká odměna, větší, než jsme pak dostali za medaile.“
Drahomíra Dryeová, bývalá oštěpařka
„Dana mě vedla od čtrnácti let na reprezentačních soustředěních. Přistupovala k nám spíš jako máma, při výbězích jsme dělaly šiškové války. Navštěvovaly jsme se i dál, v roce 2011 se uspořádalo setkání bývalých oštěpařů, měli jsme tam soutěž v lukostřelbě, a i v ní zářila.“
Jana Bačíková, starostka Vacenovic
„Pocházeli od nás její rodiče, vždycky se k nám ráda vracela. A i když byla světoznámá sportovkyně, největší dárek pro ni kolikrát bylo, když jsme jí přivezli švestky nebo hovězí polévku z Vacenovic. Ke konci života jsme jí s naším souborem jezdili zpívat k posteli, dělalo to radost nám i jí.“
Jaroslav Svěcený, houslista
„Chodil jsem za ní i do nemocnice, měla ráda, když zahraju něco rychlého. Fascinovalo mě povídat si s ní, měla zdravý názor, nebál bych se říct, že byla taková královna Alžběta českého oštěpu. Takové lidi bychom měli potkávat, to je opravdová terapie.“
