Článek
Vítězslav Veselý uspěl v kvalifikaci oštěpařů.
Oštěpař Vítězslav Veselý poslal v kvalifikaci svůj oštěp do vzdálenosti osmdesáti metrů, což na účast ve finále stačilo.
Zdálo se, že s technikou jste trochu bojoval.
První hod nebyl tak špatnej, pak jsem se s tím nějak trápil. Trochu bojuju s povrchem, ale ten mi zase vykompenzoval ten kratší rozběh, který tu je. Takhle jsem se do něj lépe vešel, i když pořád jsem byl blízko čáry. Ale finále se bude házet z druhé strany, co byla pro mě jedna z nejpovzbudivějších informací. To mi zvedá šance na lepší umístění.
Co se dá do finále ještě vylepšit?
Hlavně ty nohy, aby líp bojovaly s povrchem. Necítím se moc komfortně. Ale Železňák říká, že to není špatné, i když asi nemůže říkat nic jiného v rámci trenérské psychologie. (úsměv) Možná i zkusím vyměnit hřebíky na tretrách.
Před odletem vás trošku trápilo svalové zranění, omezovalo vás během kvalifikace?
Noha byla v pohodě. Byl jsem trošku otejpovaný jako vánoční stromeček, ale byla to spíš prevence. Malinko cítím bolest po nějakém cvičení v posilovně, ale na oštěpařský závod je to dobré. Nejdu do takového běžeckého rozsahu, jako když jsem si to zranění přivodil při těch sprintech.
Během kvalifikace jste se bavil s ruským soupeřem Dmitrijem Tarabinem, co jste řešili?
Nic velkého, vždycky jsme si říkali, jestli půjdeme ještě jeden pokus, pak ještě jeden… Různě, bavili jsme se, jak to mají doma.
Jak tedy zvládá s manželkou Mariou Abakumovovou péči o nedávno narozená dvojčata?
Říkal, že Kira, jedna z jeho dcer, už si dává jakoby oštěpařsky rameno dozadu, že to je nějaký miminkovský reflex. Tak nevím, trošku jsem se smál.
