Hlavní obsah

Nikdy není pozdě! S atletikou začala po dvacítce, teď Česko reprezentuje na mistrovství světa

Dauhá

Bylo jí dvacet let, když ji vysokoškolský profesor lanařil, aby začala s atletikou. „Copak se zbláznil? Vždyť tam jsou samí mladí a já budu na stará kolena začínat,“ tvrdošíjně odmítala Tereza Petržilková vyrazit na tréninky ve Škodě Plzeň.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Tereza Petržilková při odletu na atletické MS do katarského Dauhá.

Článek

Nakonec se přece jen umluvit nechala a teď rozhodně nelituje. O pět let později startuje na mistrovství světa jako členka smíšené čtvrtkařské štafety a může sloužit jako důkaz, že nikdy není pozdě začít.

Vrcholné akce sledovala od dětství. „Vždycky mě atletika bavila, koukala jsem na velké závody, ale nenapadlo mě, že se k ní dostanu, a ještě v ní budu dobrá,“ přiznává.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 

Dneska je přesně ten typ dne, kdy se ráno vzbudíš a víš, že všechno dobře dopadne.😁🍀💪

Příspěvek sdílený Terka Petržilková (@terkapetrzilkova),Zář 16, 2019 v 9:46 PDT

Její běžecká kariéra nabírala grády postupně. „Asi rok mi trvalo, než jsem se dostala do nějaké pravidelnosti a řádu,“ popisuje svěřenkyně Jana Hanzla.

„Měla jsem zdravotní komplikace, pořád jsem brala antibiotika, netrénovala jsem, až si ze mě začali utahovat, že jsem obtloustlá. Tak jsem si řekla: ,Počkejte, já vám ukážu´ a začala jsem makat,“ popisuje usměvavá běžkyně bonusovou motivaci. V roce 2015 jí trvalo oběhnout jeden okruh minutu, v další sezoně už to zvládla pod 55 sekund, posouvá se každým rokem.

Musí makat

„Už jsem atletice přizpůsobila spoustu věcí okolo, hodně se na ni soustředím,“ přiznává studentka FTVS. „Mám tam individuální plán, takže si můžu výuku nahradit, když třeba letím na takovou akci jako teď. Člověk musí makat, ale dá se to,“ ujišťuje.

A tak se v Dauhá může potkat i se svojí oblíbenkyní, majitelkou jedenácti zlatých z mistrovství světa Allyson Felixovou. A snít může i o olympijské účasti, která je pro ni nejreálnější ve smíšené štafetě – z Dauhá postoupí osm nejlepších kvartet.

„V koutku duše jsem se na olympiádu chtěla dostat od té doby, co dělám atletiku, ale jsem pořád nohama na zemi. Vždyť já ani nikdo v mém okolí asi nečekal, že se dostanu až sem,“ ví Petržilková.

Související témata: